Výměna manželek (Larry)

1. Kapitola

Loui

A bylo to tady, začal jsem se pomalu balit a začínal si uvědomovat že je tohle všechno blbost. Jak nás něco takového mohlo vůbec napanou?

Bydlet 11 dní na úplně cizím místě spolu s kamerami pořád za zadkem?  Ne,  díky.  Vždyť o mém soukromí bude vědět každý v tomto státě.

Co,  když přijedu k nějakému psychopatovi? Nebo sadistovi? Bože, měli jsme se hned rozvést a nedělat takové kraviny.

Všechny tašky už mám zabalené. Nebral jsem si žádné zbytečnosti, jen oblečení na všechna počasí, elektroniku, knihy a samozřejmě moje milované svetry.

„Ede?"

„No? Děje se něco?"

„Jo,  děje pojď sem prosím tě, bez kamer."

Po tváři mi stekla první slza, sedl jsem si na postel a vyčkával na svého manžela.

Nemusel jsem čekat dlouho, protože Ed tu byl praktický hned,  sedl si na postel vedle mě a začal vytvářet uklidňující kroužky na mích zádech.

„Proč pláčeš Lou?"

„J-já t-tam nechci. "

„Neboj se ty to zvládneš já ti věřím. Jsi přece bojovník. Ukážes celému národu jak jsi silný. Ale už budeš muset jet."

Vždy mi takovéhle náznaky lásky dopřávali motýlky v podbříšku teď už tomu tak bohužel není. Už dlouho jsem to necítil a mám strach že už takový pocit neokusím.

Ed vzal moje cestovky a odešel s nimi dolů. Já už jsem se jenom upravil a taky se vydal  vstříc kamerám.

Harry

Konečně jede ta běhna pryč. Už snad čtyři hodiny si tam balí její hnusný hadry a líčidla. Mega se těším až odtud vypadne. Sice mi tady zůstane na krku ten malej rozmazlenej fakan ale prej má jít na čtyři dny ke kámošce, aspoň budu mít na pár dní klid.

„Haroldíčku pojď mi odnést ty kufírky do spodního patra."

Kriste ten její nechutný preslazený hlas.

„To si nedokážeš odnést sama?! "

Prskl jsem na ní v rámu dveřích od naší bývalé ložnice. Správně,  já spím v jiném pokoji nebo v "práci" jestli se tomu tak dá říkat,  ale o tom někdy jindy. 

„Bože zvedni ten svůj zadek a odnes mi ty kufry,  už na mě čeká odvoz!"

„Ježiš už jdu nehisterči!"

Musel jsem jít na třikrát, ona si totiž zabalila snad celej dům.

Když jsem konečně donesl poslední dva kufry, ta ješitná "baba" tam už čekala společně a kamerami a šoférem. Zapnula do auta a konečně byla pryč. A já tu musel zůstat a tou potvorou a čekat novou manželku.

Louis

Dali jsme si s Edem poslední cudnou pusinku a já spolu se slzami nasedal do dluhého, černého auta.

Mával jsem Edovi do té doby než se mi stratil s dohledu. Zapojil jsem  sluchátka do mobilu a opřel si hlavu o okénko. Během pěti minut jsem usnul. Samozřejmě že jsem byl nervózní jako včela.

------------------------------------------------------

S mého tvrdého spánku mě probudil kameraman.

Vystoupil jsem z auta a zamířil si to do krásného domu. Prošel jsem si všechny pokoje až jsem došel do kuchyně, tam na mě čekal ten bájný manuál.