Výměna manželek (Larry)

12. kapitola

Louis

Ve dveřích stál Harry. Leknutím jsem sebou cuknul a lehl si zpět do postele, kde jsem se zahrabal pod peřinu.

„A-ahoj."

Jako slušně vychovaný muž jsem pozdravil.

„Nazdar."

Zasmál se a sedl si na stoličku která byla zasunutá pod postelí.  Upřeně mě sledoval a proto jsem se nepříjemně ošil.  V tu ránu se mě vrátili všechny vzpomínky na ten večer a já se propadl do obrovského pláče. Je to jako bych si tím zatřepáním uvolnil něco v mozku a ten by z toho zmatení začal více pracovat.  Harry se na mě jen strnule díval, ale potom si mě přitáhl do velkého medvědího obětí. Hodnou chvíli trvalo, než jsem se uklidnil. Hlavou mě projížděla pořád otázka co se vlastně stalo. Nedalo mě to a zeptal jsem se

„Umm.... c-o se se mnou vlast-ně sta-lo? "

Moc nevím  co se stalo s tím psychopatem a jak jsem se sem vlastně dostal.

„Už o něm neuslyšíš a pokud se ptáš na tvůj stav, tak večer budeš moct jít domů. "

Jak neuslyším?  To ho jako zabil?  Pane bože!  To nám teď ta mrtvola leží v baráku?   Asi jsem musel být hodně mimo, protože mi Harry zamával rukou před obličejem.

„Hej!  Jsi v poho? "

Omluvně jsem se na kudrnáče podíval.

„Slova Louisi. "

„J-jo promiň j-en jsem se zamyslel. "

„Ok, ale nemusíš se mě bát, vždyť spolu vlastně chodíme. "

Náhle jsem na něj vytřeštil oči. Ajo vlastně. Pane bože. Do čeho jsem se to zase namočil? Asi jsem se praštil moc do hlavy, protože mi to nějak nemyslí.

Harry se na mě upřeně díval, ale potom se nahl a tvrdě mě políbil. Po počátečním šoku jsem začal spolupracovat. Do války se daly i jazyky. Najednou nebyly po slzách ani stopy.  Harry mě začal mačkat zadek a já slastně zavzdychal. Harry hrdelně zavrčel a já se do polibku usmál.

„Tak co Lous............ ježiš Harry nechte si to na doma. "

Vtrhl do pokoje Niall. Hned jsem se s červenými tvářemi odtáhl a můj společník se na Nialla vražedně podíval.

„Táhni."

Zahučel klidně Harry.

„Jasně, už jdu, už jdu, jen vám mám vyřídit, že Louis může jít domů klidně hned. "

„Vyřídil jsi co jsi chtěl, už můžeš vypadnout. "

Kudrnáč se na mě zpět otočil a začal mě líbat a bylo mu jedno, že je tady stále Niall. Naštěstí odešel, ale nezapomněl na mě ukázat znak ehm.... Ehm. ( 👉👌)  S červeným tvářemi jsem se od Harryho odtáhl. On se na mě podíval s otazníky v očích.

„Chtěl bych domů. "

Domů.... Je to vlastně můj domov?

„Ok, ale tam budeme pokračovat. A taky se ještě musím někam stavit. "

Laškovně si olízl spodní ret.

Jestli jsem byl před tím červený, tak to nevím co mi sedí na obličeji za barvu teď .

Vstal jsem s postele a chtěl se převléct do normálních věcí co jsem měl pověšené na věšáku, bohužel mě Harry celou dobu sledoval.

„Otoč se prosím. "