2.Kapitola

1.6K 74 3
                                    

Od toho emocionálního vystoupení slečny Grangerové uplynul už nějaký ten týden.A Severus nad tím dost přemýšlel, přece jen se od ní dozvěděl pár zajímavých novinek, jako třeba to, že zlaté trio se rozpadlo atd..A chápal Hermioninu strátu rodičů, on o ně přišel, když byl ještě v Bradavicích, matku miloval a otce nesnášel - byl věčně opilý,matka byla čarodějka a otec mudla. Nerad si to přiznával, ale měl o Hermionu strach, takže zapojil všechny své mozkové buňky, aby nalezl místo, kde pracuje.Nakonec si to dal dohromady z indícií co mu řekla,když si spolu povídali.Rozhodl se tam jít na ni počkat.

Na místě čekal zhruba 15 minut, bylo pozdní odpoledne a slunce vydávalo stále teplo ,Severus seděl na lavičce před firmou a kouřil cigaretu, nebyl velký kuřák 1-2 denně, ale byl to starý zvyk už od ranného mládí, vyrůstal totiž v dost pochybné části města a alkohol,cigarety i drogy tam byly na denním pořádku.Najednou se otevřeli dveře a Severus spatřil nezaměnitelnou,hnědou a nezkrotnou hřívu Grangerová a po jejím otočení čelem k němu spatřil i její kolosální kruhy pod očima, Severus měl co říkat,sám je měl také ,ale Hermiona vypadala opravdu strhaně.Až ho zaregistrovala ve svém zorném poli, tak zmateně zamrkala a vydala se směrem k němu, Severus vstal a pozdravil ji a optal se jak se jí daří, ikdyž na to se ani nemusel ptát, dle zevnějšku to zcela jistě odhadl.

Hermiona byla z tohoto nečekaného setkání nesvá a vykoktala pár krátkých odpovědí.
Severus jí nabídl jít někam na kávu a ona s radostí souhlasila.Šli tedy společně o pár ulic dál,kde narazili na malou útulnou a zapadlou kavárnu.Vešli dovnitř a zabrali malý stoleček v rohu kousek od okna.Jakmile se uvelebili do měkkých křesílek, tak přišla servírka a vyslechla jejich objednávky -Latte pro Hermionu a černou kávu pro Severuse.Jakmile odešla objednávku vyplnit ,tak se Severus opatrně zeptal, jestli nepotřebuje nějakou pomoc a navrhl ji tykání,protože ho absolutně iritovalo její věcně pane profesore, už ji přece neučil, takže nebyl žádný profesor. Hermiona zrudla,ale tykání přijala .

Pokaždé když se Hermiona usmála, tak se ozval Severusův vnitřní hlas,který to bral jako osobní vítězství.A také si díky tomu v duchu nadával,že se chová jak nějaký pubertální student.Severusovi se kavárna opravdu velice líbila,krásně to tu vonělo kávou, byli tu sami A povídali si o všem možném. Tahleta Hermiona se mu opravdu velice líbila, nebo se možná na ni díval jako na úplně nového člověka, než jak to bylo na Bradavické škole čar a kouzel, kde ji měl jako stále otravnou nebelvirskou šprtku.Teď ji viděl jako krásnou odvážnou, mladou, nesmělou, inteligentní a silnou mladou ženu. Ale tak či onak věděl, že by si o něj neopřela ani kolo,protože to byl prostě Snape -ten hnusný Bradavický profesor,co ji učil lektvary a neobdivoval ji za její chytrost jako zbytek učitelů.Také byl náladový, zarputilý ,samotářský ,vznětlivý, lidmi nemilovaný zoufalec, který vlastně nikdy pořádný vztah neměl.Tudíž mu bylo celkem dost jasné, že toto krásné stvoření ,které proti němu sedí si určitě najde někoho lepšího než je on.Ale přesto si tuto chvíli s ní velmi užíval, najednou se Hermiona podívala na hodinky a vypískla, že už musí bohužel jít. Severus se podíval na svoje a s překvapením zjistil, že tu s ní sedí už 3 hodiny. Hermiona se začala přehrabovat v kabelce a hledat svou peněženku na zaplacení, Severus však vytáhl svou a zaplatil za oba. Hermiona mu poděkovala a obdařila ho nádherným úsměvem a dodala, že by se s ním zase někdy ráda viděla, kdyby měl zájem. Rozloučila se, vyšla ven na ulici, zamávala mu a přemístila se.

Severus stál před kavárnou a civěl na místo, kde ještě před chvíli stála Hermiona a přehrával si v hlavě, co mu právě řekla. Pak si ovšem nadal do pitomce, protože ho určitě bere jen jako kamaráda. A když říkala, že by ho zase někdy viďela, tak to myslela jen přátelsky a ne, tak že by ji přitahoval.Proč zrovna on se musí vždy zamilovat do někoho, tak nedostupného jako byla Lily a teď i Hermiona.Romrzele vkročil do silnice,vytáhl svou hůlku a rovněž se přemístil.

A tak vznikla láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat