Never Give In (+BVB!)czech

7.

CC se začal smát a my s ním. Najednou se mi zase udělalo špatně a já věděla, že musím co nejrychleji na záchod. Nechtěla jsem ale, aby to někdo věděl. Tak jsem šla co nejrychleji(ale neběžela jsem) na záchod. Znova jsem se pozvracela. Tohle není normální. Hrozně mě bolela hlava a břicho. Taky mi bylo nevolno. Už jsem necítila, že by mohlo přijít další kolo a tak jsem šla za klukama. Něčemu se tam smáli.

"Marilú, budeme muset do studia. Vrátíme se kolem sedmý, hlavně nikoho nespouštěj domů a.." nedořekl. Přerušila jsem ho.

"Jo jo, všechno vím, všechno znám. A do jakého studia?"

"Ty jsi si vážně myslela, že pořádáme homo párty?" Zeptal se Ash a nadzvedl obočí.

"No, vypadalo to tak." zasmála jsem se a podívala na tátu.

"Máme kapelu, víš?" řekl uraženě.

"A jak to, že to nevím?"

"To by mě taky zajímalo, ale už musíme. Hlavně neudělej něco, čeho by jsi potom litovala."

"Jo jo, neboj." řekla jsem a protočila očima.

Ach tatínku...kdybys mi to řekl dřív...kdybys věděl...kdybych věděla já...

Odešli a já si konečně snědla snídani, kterou jsem měla stále v pokoji. Přemýšlela jsem. Proč mě pořád bolí hlava a je mi nevolno. Doufám, že nejsem nemocná. Radši jsem si pro jistotu vzala nějakej prášek a zapila ho. Že by mi bylo nějak líp, to se říct úplně nedá, ale zase mi nebylo tak špatně. Udělala jsem si čaj a lehla do postele. Po chvíli jsem usnula.

Vzbudil mě až zvuk vyzvánějícího mobilu. Volal mi táta, a vedle se zobrazovalo 6 nepřijatých hovorů a 17 zpráv. A jéje.

"Tati?" skoro jsem zašeptala.

"Marilú kde kurva jsi?" uslyšela jsem ještě nějaké Ashovy poznámky.

"Doma?"

"Proč mi nebereš mobil?"

"Protože jsem spala?"

"V pět odpoledne?"

"Je mi špatně. "

"Ok, no. Já jsem se těšil, jak tě nachytám, že děláš nějaké nevrlosti a ty spíš.."

"Tati děláš si srandu? Ty by jsi chtěl, aby jsem...to bych nikdy neudělala, slibuju."

Teď, když na to vzpomínám..musím se pousmát..vážně jsem měla okno...

"To mi slibovat nemusíš, já neříkám, že nemůžeš.." a CC dodal:"Jo no, vždyť nás to bude učit!" a táta:"Vypadni ty zmrde! Žádná škola nebude!" zakřičel a já se začala smát.

"Tak mi už jsme na cestě. Za půl hoďky jsme tam, papa." rouzloučil se a já taky.

Za hodinu přijeli. Ano. Za hodinu. Mezitím jsem já asi třikrát zvracela. Divila jsem se, že mám ještě co. Celý den jsem nejedla, no, možná to bude tím.

"Ale Lú, u nás musíš mít půlhodiny rezervu!" Řekl CC.

"Ahoj, já jsem Jake." řekl nový kluk, který byl nejspíš člen tý jejich skupiny. A nebo si fakt přišli udělat nějakou párty, ale dost už s mýma teoriema.

"Lú." usmála jsem se na něj a podala mu ruku "nemá vás být pět?" zeptala jsem se a všechny si prohlédla.

"Jo, Andy nemohl přijít..." Ash ještě něco říkal, ale já už neposlouchala. Kéž bych si nevzpomněla.

Prostě jsem tam jenom stála a koukala do blba. Vzpomněla jsem si na všechno. Na tátu, jak mě vzal na piknik a pak do klubu. Jak mě nějaký muž, Andy, vzal na parket a pak na záchůdky. Vím, není jistý, jestli je to TEN Andy. Taky jsem si vzpomněla na jeho oči. Bianca mi o takových vyprávěla. Jak je ten Andy v tý kapele, taky její členy. Prosím, ať to je náhoda.

"Haló! Marilú Nabarro! Kurva jak dlouho na tebe ještě musím řvát!" uslyšela jsem tátu, který tady křičel jistě dlouho.

"Kurva se neř..." nedořekl Ash.

"Purdy drž hubu!" Řekl mu na zpátek. Pak zjistil, že už ho vnímám.

"Ti jebe Marilú!?"

"Jo." řekla jsem a zpustila se mi slza po tváři.
"Jak se jnenujete?" zeptala jsem se.

"Ach jo, ta skleróza. Já jsem CC, on je J.."

"Já myslela skupinu."

"Black Veil Brides."

Teď už mi to bylo jasný. Chtěla jsem něco říct, ale zase se mi udělalo špatně...