The boy from the gallery - MAVY ✔️

Fin

Martin:

S Nikčou jsme se úžasně najedli. Popovídali jsme si jak nikdy předtím, zasmáli, trochu i zapomlouvali a vzpomínali na staré časy. Tahle holčina je prostě vyjmečná. Nakonec se před restaurací rozloučíme, obejmeme a Nikča se vydá domů.

Už už se chci rozejít domů, když v tom si všimnu Karla, stojícího nedaleko ode mě. S úsměvem mu zamávám a začnu se k němu přibližovat. „Ahoj Kájo, co ty tady?" zeptám se ho a obejmu ho. Vůbec sebou neškubne, takže trochu zesílím své objetí.

„No, byl jsem na Pridu.." odkašle si a podrbe se nervózně na zátylku. „A-aha." Řeknu trochu rozklepaně. Takže on je teda gay? A já jsem gay. A co to znamená? „Kdo to byl?" Škubne hlavou směrem za mě.

„To byla Nikča, moje nejlepší kanarádka. Známe se už 13 let." Vysvětlím mu. Karel se na mě usměje a podívá se na vchodové dveře. „Nechtěl bys se mnou na jídlo? Pravděpodobně jsi už s Nikčou byl, ale myslím, že by ti to prospělo." Zasměje a očima si mě prohléfne od hlavy až k patě.

,,No, když to za mě zaplatíš." Zasměju se a vejdu společně s ním do restaurace.

***

Už jsme před sebou neměli žádné zábrany. Mám na mysli slovní. Řekli jsme si navzájem všechno. Já jsem se mu ihned jak jsme dosedli přiznal, že jsem také gay.

Měl jsem pocit, že jsem v jeho očích uviděl malinké jiskřičky. Řekli jsme si navzájem, jak dlouho to o sobě již víme, a přišla řeč i na bývalé partnery.

A nakonec, po celém obědě jsme z restauraci vyšli už né jako dobří kamarádi, ale jako partneři.

A myslím, že mohu mluvit za nás oba, zme toho nelitujeme.

O rok později

Za ten jeden rok se toho hodně změnilo. Řekli jsme o naší sexuální orientaci našim rodičům. Naši to vzali docela v pohodě, akorát u Káji trošku držkovali, ale po čase se s tím smířili.

Kájova mamka udělala v Praze ještě jednu výstavu a po nějaké době se rozhodla se svým manželem odstěhovat do Ameriky.

Kájovi řekli, že už je dost velký na to, aby se o sebe sám postaral a že za nima může někdy přiletět. S tím jsme měli jejich byt pro nás, takže jsme se po domluvě s Kájou a s rodiči nastěhovali k sobě do onoho bytu.

Dokonce jsme si pořídili i psa. Ale né čivavu, jak si každý myslí, že homosexuálové mají. Pořídili jsme si krásného Jezevčíka hladkosrstého a pojmenovali ho Barney. Kája se chytl řemesla po rodičích a sám začínal tvořit a vystavovat různé výtvory.

Já jsem se usídlil do povolání fotografa, a využil své schopnosti úpravy fotek. A jak to v pohdkách bývá, žili jsme spolu šťastně až do smrti. Akorát, že tohle je realita, ve které máme každý jeden druhého.