Milosrdný vrah

Přátelství????

Jak už jsem zmínila, šla jsem si lehnout. Bylo 4 ráno. Pak jsem ale zjistila, že se otevřelo okno a na mé posteli byl sníh. Byla celá mokrá. Nevěděla jsem co dělat. Šla jsem za Miou. Nechtěla jsem jí budit a k mému překvapení byla vzhůru. "Mio... ty ještě nespíš." Mia přikývla a podívala se na mě. Zrovna si četla nějakou knihu. Vzápětí jí ale schovala pod papíry. "Děje se něco?" Zeptala se k mému štěstí. "No... asi se rozbila klika od okna a otevřelo se. Mám na posteli sníh." Řekla jsem a v zápětí se mnou šla Mia do pokoje. "Tak... já..." Mia nevěděla co říct. V gauči byla odjakživa prohloubenina a moje postel byla celá mokrá. Už zbývala jen její velká postel. Neměla jsem navybranou. Ne že by mi to vadilo, ale byla jsem trochu nervózní. Tak jsem si lehla, Mia si ještě něco dělala s brýlema na počítači. Pak brýle složila a vstala. Myslím, že jsem se červenala. Lehla si vedle mě. "Nemůžeš usnout?" Jen jsem unaveně přikývla a mlčky se dívala na skleněné okno nad námi. Pak jsem se otočila na Miu. Pohladila jsem její ruku. Ona jen trochu nechápavě koukala a smála se. "To šimrá." Zasmála se, když jsem jí pohladila po tváři. Pak jsem jí políbila. Ona mě odstrčila. "Katie..." řekla ale usmívala se a vykulila na mě oči. Po menší hádce jsem ležela na gauči a trochu brečela. Takhle byl život prostě těžkej. Pak ale Mia sešla dolů. Otočila jsem se od ní. Pak si ale sedla ke mně na postel. "Promiň. Nebyla jsem 'šokovaná', spíš jsem to nečekala." Omluvila se. Chvíli jsme na sebe jen koukali. Pak jsem si k ní sedla. Nebránila se. Spojila jsem naše rty a užívala si to. Mia také. A ne, nakonec jsem na gauči nespala :,D
Tady jen takový info: děkujeme moc, protože už jste nás katapultovali na žebříčky, ale zajímalo by mě, co přesně vám na našich knížkách přijde tak dobrého? Budeme se těšit na odpovědi. Emma 💕