15.kapitola

7 1 2
                                    

Ráno, když jsem se probudila všichni už byli vzhůru a o něčem se bavili. Rozhodla jsem se dělat že spím a poslouchat o čem se baví. V tom z Harryho vypadlo, že udělal hroznou kravinu. Zaposlouchala jsem se ještě víc. "Co se stalo?" Zeptala se Clai. "No víš, jak jsi mi volala, že se Rose vrací domů... Byl jsem u jedné kamarádky... Když jsi volala, bylo to chvíli po tom co jsme se spolu vyspali. Nevím proč jsem to udělal. Rose miluju a ona byla jen úlet. Nevím jestli to mám Rose říct.." odpověděl už skoro šeptem, ale já ho slyšela. Začali mi téct slzy ale dělala jsem že nic. Chtěla jsem vědět jestli mi to řekne. Slova se ujala Clai " měl bys ji to říct, víš jak bude zklamaná? Ty nevíš jak nese trápení. Nikdo z vás to neví. Vím to jen já. Vím to, protože jsem vždy byla při ní. Harolde říkám ti že jestli si ta holka něco udělá okamžitě tě zabiju. Je mi jedno jak moc jim ve skupině budeš chybět. " To už doslova křičela a já se rozhodla zakročit. Protáhla jsem se a potichu jsem pozdravila. Harry okamžitě dělal jako by nic. "Dobré ráno lásko, jak ses vyspala?" Zeptal se sladkým hlasem. "Dobrý ráno vyspala jsem se fajn." Odpověděla jsem a dál mu nevěnovala pozornost. Snažil se se mnou navázat konverzaci ale marně. Pak mě to přestalo bavit a potichu jsem řekla " slyšela jsem to!" Nechápal. Koukla jsem na Clai, ta jediná to asi pochopila. Tekly mi slzy a ona přišla a objala mě. "Slyšela jsem ho, celej váš rozhovor. Clai já chci domů, nechci se na něj dívat. Ublížil mi a já chci buď domů a nebo ostrý nůž." Zašeptal jsem. Clai věděla jak mi je a vražedně koukla po Harrym. "Rose bude to v pořádku uvidíš, víš že jsem tu pro tebe ve dne v noci. Hned jak dojedeme na místo, ubytujeme se a vyrazíme někam do Baru. To už u nás byli i holky. Všechny seděly kolem mě a hladily mě po zádech. "Že jsem radši neodjela." Řekla jsem když jsem si všimla jak mě Harry pozoruje. Vypadal ztrápeně. Slzy mu tekly po líčkách čím dál víc. Netušila jsem proč. On mě podvedl a ještě se cítí ublížený to snad není pravda. Rozhodla jsem se pustit si písničky, opřít se o okýnko a pozorovat krajinu. Jenže v tom začala hrát ta písnička. Ta u které jsem začala nekontrolovatelně brečet. Gotta be you. Milovala jsem tu písničku a poslouchala jsem ji vždy když mi bylo po Harrym smutno. Vybavili se mi u ní všechny vzpomínky na chvíle s Harrym. Milovala jsem ho ale věděla jsem, že tohle mu jen tak neodpustím. Už jsem nevěděla ani to jestli si Harry chci stále vzít. A pak se to stalo. Sundala jsem prsten který mi dal a přešla k němu. Nechápavě se na mě podíval. "Dodatečně říkám NE" a vtiskla jsem mu prsten do ruky. Zmateně se na mě podíval a začal brečet. Já v sobě slzy zadržela až do chvíle než jsem si sedla zpět na své místo a opřela hlavu o okýnko. Clai mě celou dobu Hladila po zádech a Liam s klukama mě pozorovali. Pak si Liam sedl za mnou a objal mě. Bylo mi dobře. Liam byl takový můj velký bratr. Opřela jsem se o něj a usnula jsem. Byla jsem ze všeho unavená.

Omlouvám se, že jsem tak dlouho nic nepřidala. Upřímně jsem úplně zapomněla že mám rozepsaný příběh :D po sakra dlouhé době přidávám část :D budu se snažit příběh dopsat co nejdříve :D

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 26, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

My Dream Kde žijí příběhy. Začni objevovat