BlackRed [POZASTAVENO]

#6

Howdy!!
Takže dvě kapitoly za den je na mě trochu moc..😅
Jsem unavená jako pes!
Ale to stejně nikoho nezajímá, takže si to užijte!

,,A dost vy dva! Už mi dochází trpělivost z toho, jak se vy dva dokážete jenom hádat!" Vykřikl Black, když se Red s Deathem zase do sebe pustili.

A takhle to bylo skoro na denním pořádku. Vždy když se Death potkal s Redem, skončilo to bezdůvodnou hádkou.

Vždy to Black přešel s mávnutím ruky, ale teď mu už došla trpělivost a oba dva je čapl za kapuci. V tom měl výhodu, že mu Death s Redem byli něco pod hruď.

,,Brácha! Pusť mě! To on si začal!" Red nevrle zavrčel a máchl rukou. ,,Já že si začal?! A co jsem jako do prdele udělal?!" Death zavrčel zpátky a zčernaly mu oči. ,,Seš s mym bráchou, to stačí!"

Red to už nevydržel a chtěl na Deatha zaútočit, ale Black udělal něco, co nečekal ani jeden z nich.

,,Už toho mám vážně dost!" Black sebral Deathovi kosu a společně s Redem ho hodil do jedné místnosti, kde je zamknul.

,,A tady budete do té doby, dokud se nesrovnáte," zaslechli zpoza dveří.

Red pokrčil rameny a opřel se o stěnu. Musel se pousmát, protože mu Black hodně připomínal Papyruse, když byl malý. Ale doufal v to, že se z Blacka nestane takový sráč..

Z přemýšlení ho vytrhl Deathův otrávený hlas. ,,O co ti de..?" Red vzhlédl a pohlédl do modrého magického oka ve kterém se odráželo hodně utrpení a strachu.

,,O co by mi jako mělo jít?" Odpověděl Red lhostejně. ,,Stačí, abych se tě jenom konečkem prstu dotknul a nezbyde z tebe nic, než hromádka prachu, se kterou si pohnojím zahradu.."

Red se uchechtl. ,,Ty máš zahradu?" Death zhluboka vydechl. ,,Kdo si jako sakra myslíš, že jsem?!" Red pokrčil rameny. ,,Já nevím, ale spíš, kdo si myslíš, že jsem já..?"

,,Vim, že si z jinačího vesmíru.. že si zabil vlastního bratra.." při téhle zmínce Red zbystřil. Jak to ví?! ,,Nedovolím, aby si se přisral sem a všechno pokazil!"

,,To, že jsem zabil Bosse, byla nehoda.. sám si viděl, jak Error dokáže ovládat duše!" Redovi slzely oči, ale nedovolil slzám utéct ven.

,,Mysli si o mě co chceš, ale Blackovi bych nikdy neublížil.."
Mimoděk si rukou sáhl na hruď a snažil se zklidnit tep svého neexistujícího srdce.

,,Ale ublížíš... Dřív nebo později.. a já tomu chci předejít.." jen to Death dořekl, z pod rukávu vytáhl skrytou dýku. Ostrá čepel se ve světle zlověstně blýskala a odrážela utrpení všech, co pod jejím ostřím přišli o život. Vypadalo to, jakoby hladově čekala na další vzatý život.

Red na sucho polkl. ,,To neuděláš.." Death se zlověstně usmál. ,,Ale udělám,"

Než stačil Red zareagovat, Death se objevil za ním. Red trhnul hlavou a poslední, co zahlédl byl odlesk dlouhé čepele dýky.

Zalapal po dechu a shlédl na svou hruď, ze které vykukovala špička dýky. Teplá krev odkapávala na podlahu a vytvářela malou kaluž.

Death z něj dýku vytáhl a krev si utřel do hábitu. ,,Teď už nebudeš dělat problémy.."

To bylo poslední, co Red uslyšel, než se mu zatmělo před očima.

Death se díval na ochabující Redovo tělo a potichu se zasmál.
,,A máš to, hajzle.. konečně bude od tebe pokoj.."

N-nechci umřít.. nechci! Já chci žít!

Death se zarazil, když zaslechl zasténání. ,,Co to kurva--" ohlédl se a uviděl Reda, jak se vrávoravě postavil a držel se za hrudník.

,,Jak-" Red si rukávem setřel pramínek krve u úst a uchechtl se. ,,Teda.. myslel jsem, že Bůh smrti dokáže víc.. To je všechno co umíš?"

Death zavrčel a přitlačil Reda ke zdi. Chytil ho pod krkem a pevně stiskl. Ale pak se zarazil. ,,Jak.. Jak je to-" ,,Tomu se, kámo, říká imunita vůči doteku smrti, víš?"

Death se vyděšeně odtáhl. ,,Kdo si?" Red se usmál. ,,Jenom týpek, co se chtěl zabít, ale nějakým zázrakem dostal druhou šanci,"

,,Ale jak?!" Red pokrčil rameny. ,,Sám nevím.. ale upřímně.. i když bych, za to, co jsem udělal, chtěl zemřít, tohle je pro mě šance na nový život.."

Death nevěděl, co si má myslet.
Ale nakonec si povzdechl.
 
,,Zeptám se tě jen na jedno.. Myslíš to s Blackem vážně?"
Red rychle zamrkal z překvapení, jak Death otočil.

,,Smrtelně vážně.." ,,Miluješ ho?"
,,Miluju ho celou svou duší. Nikdy bych mu neublížil! Je pro mě jako ta nejjasnější hvězda na noční obloze. On je moje cesta k lepšímu životu.."

Death si povzdechl. ,,Dobře.. i když se mi to příčí.. nechám tě už bejt. Ale pamatuj.. jestli jenom jednou přiběhne domů s pláčem..." Nemusel to ani doříct a Red pochopil.

,,Blacku! Otevři už prosím!" Zakřičel Red na dveře. Po chvíli se dveře otevřely a v nich stál Black s pořád naštvaným výrazem.

,, Už jste si to vyříkali?" Zeptal se.
Oba dva kývli. Black si potom ale všiml krvavé skvrny na Redově hrudi.

,,Deathe! Cos mu udělal?! Obořil se Black na svého bratra. Death pokrčil rameny. ,,Jenom jsem mu vrazil kudlu do zad.. " než mu stačil Black vlepit pořádnou ránu, Death se odteleportoval někam pryč.

Black se otočil na Reda a starostlivě si ho prohlížel.
,,Hej, jsem v pohodě..žiju, vidíš?"
Následně ji Black pevně objal.

,,Blacku.. co to- nemůžu dýchat-"
Black se od něj odtáhl. ,,Nechci, aby mi moje přání někdo vzal.."
Red se na něj zmateně podíval.

,,Moje přání bylo, abych mohl někoho milovat bez toho, aby byl v mé blízkosti v ohrožení života.." Red se začervenal, ale přitom se zasmál.

,,Čemu se směješ?" Red se přestal smát. ,,Ničemu.. jenom.. to samý jsem si přál i já.."

Dobře.. takovouhle reakci jsem od Deatha čekala, Heh..
V příští kapitole by mělo být něco zajímavého.. snad..
Mám tam dát ship AfterDeath??
Prosím.. můžu??
Prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím!!
Smutně koukám!!
No nic..
Jdu spát..
Dobrou!!