BlackRed [POZASTAVENO]

#9

Howdy!
Jsem tu s další kapitolou!
Nebudu zbytečně oxidovat a užijte si to!

Red začal být nervózní. Byla to jenom hodina, co se Black šel projít do lesa. Dělal to často, ale tohle bylo poprvé, co o něj měl Red takové starosti.

Přišel k Deathovi, který seděl na zemi a meditoval. ,,Deathe-" nestihl nic říct, když v tom Death zasyčel bolestí.

Kosa, která stála bez pohnutí spadla se zařinčením na zem.
Death znova sykl a rukou stiskl cíp svého hábitu.

,,Deathe?! Si v pořádku?" Přispěchal k němu Red a klekl si k němu. Death přerýravě dýchal a když se podíval Redovi do očí, byl v nic vidět šok, strach a bolest.

Zašeptal jediné slovo. ,,Black.."
Red se zarazil a nemohl popadnout dech. ,,Cože?!" Vykřikl. Rychle vstal a běžel tím směrem, kterým šel Black.

Death chtěl běžet za ním, ale duševní spojení s Blackem bylo moc silné a kvůli bolesti se nemohl ani postavit.
Vydrž, brácha.. hlavně vydrž..

Red běžel do dubového lesa, kam si chodil Black pročistit hlavu.
,,Prosím, prosím... Buď v pořádku, buď pořádku.. ne, ne, ne, ne, ne..nemůžu tě ztratit, nemůžu.. prosím buď v pohodě.."

Běžel po cestě a rozhlížel se kolem. ,,Blacku!!" Nic, jenom ozvěna. Zkusil to znovu.
,,Blaackuu!!"

Najednou zaslechl dětský smích. Ale byl takový ďábelský a hodně mu připomínal Charu z Underfellu.

Šel dále po cestě a vydýchával se.

,,Užij si svou smrt~" zaslechl před sebou. Když náhledl za zatáčku, dostal strach.

Black ležel v kaluži krve a objímal si břicho. Jeho tělo se třáslo a po tvářích mu tekly slzy.
A nad ním stála dětská postava v černých šatech. Jenom se zasmála a za černého kouře zmizela.

Red měl co dělat, aby se mu nepodlomily nohy, ale překonal svůj strach a rozeběhl se za Blackem.

,,Blacku, ne.. ne, ne, ne.. to nesmíš!" Red si v rychlosti klekl k němu a podepřel mu hlavu. Black pomalu otevřel oči. V jeho očích byl vidět strach. Z koutku úst mu tekl pramínek krve, který odkapával na černý hábit.

,,R..ed..e..?" Black sotva mluvil.
,,Vydrž, Blacku.. bude to dobrý, uvidíš.. hlavně nezavírej oči.." snažil se ho Red ujistit, že všechno bude v pořádku.

Black se mírně usmál, ale pak se mu v očích divně zablýsklo, jakoby si na něco vzpomněl.

,,Rede.. vyřiď...bra..trovi... Že.. Ch..ar..a se vrá..tila..," Black zasténal od bolesti a v koutku úst se mu začaly tvořit krvavé bublinky.

Red nedokázal promluvit a jenom přikývl. ,,R..ede.. až tu ne..budu.. buď.. na se..be.. opa..trný...," Pohladil Reda zakrvácenou rukou po tváři a zanechal po sobě krvavou šmouhu.

Red nedokázal nic, jenom tiše brečet. ,,Miluju tě.." a Black zavřel oči a ruka mu bezvládně spadla podél těla.

,,Ne..nenenene..ne!" Red se s tím nemohl smířit. Vzal Blacka do náruče a běžel s ním zpátky k Deathovi.

Vládl v něm strach, který nechtěl zmizet. Běžel a běžel dál, div mu nezmizel dech.

,,Vydrž.. vydrž.. nemůžu tě ztratit..," slzy mu tekly po tvářích a třásl se mu hlas.

Nevěděl, jak je možné, že Bůh může zemřít, ale doufal v to, že to nejde.

Rozkopl dveře a ty se s třísknutím otevřely. Death s sebou trhnul, a když uviděl Blacka v Redově náručí, rychle vstal a přiběhl k nim.

,, Blacku- co se stalo?!" Dožadoval se Death odpovědi. Red ze sebe vykuckal odpověď. ,,N-nevim..
t-takhle jsem h-ho našel..
p-pomoz mu... P-prosím,"

Deathovi zčernaly oči a převzal si Blacka. ,,Počkej tady.. udělám, co budu moct.." a s modrým světlem zmizel.

Red se svezl na zem a slzy mu stále tekly po tvářích. Ramena se mu třásla od vzlyků.

Proč...? Proč se tohle děje?! Proč nemůže být pro jednou něco v pohodě..?!

Začal si vyčítat to, co se Blackovi stalo. Kdyby se v jeho světě neobjevil, Black by žil svůj normální klidný život.

Jestli zemře.. tak já taky..

-----

,,Rede..vstávej," někdo mu zatřásl ramenem. ,,Blacku.. ne.. ne..,"
Ze spánku začal máchat rukama a vypadalo to, jako by se bránil.

Death ho chytil za ruce, aby nedostal facku. ,,Hej! Uklidni se.." Red s sebou trhl a prudce otevřel oči. Po zátylku mu sjel čůrek ledově studeného potu.

,,V pohodě? Už si se uklidnil?" Zeptal se Death neutrálním hlasem. Red zamrkal s vzpamatoval se.

,,Jak je na tom? Přežije?" Měl o Blacka velké starosti a nedokázal se udržet v klidu.

Death si povzdechl a pustil Redovi ruce. ,,Žije.. i děcka sou v pořádku.. ale nechce se probudit.. Bůh ví, jestli se probudí.." Deathovi slzely oči, ale nedovolil slzám utéct ven.

Red zavřel oči a začal pomalu dýchat. Snažil se vstřebat to, co Death řekl.

Pak si na něco vzpomněl.
,,Měl jsem ti něco vzkázat," Death se na něj podíval a pohledem se dožadoval, aby Red pokračoval.

,,Mám ti říct, že.. Chara se vrátila," Deathovi zamrzl výraz ve tváři. Zatnul ruce v pěsti a zavrčel. ,,Ta čubka..,"

,,Počkej... Chceš říct, že mu to  udělala Chara?!" Zděsil se Red.
Death přikývl.

,, Chara... Jde po nás už pár let, ale tohle je poprvý, co se odhodlala konat.."

,,Ale proč po vás jde?!" Death si povzdechl. ,,Už je to dávno, ale na tohle se nezapomíná.."

,, Hodně dávno, když Bohyně života ještě žila v Paláci bohů, stvořila lidský druh. Jenže po pár letech, počet lidí začal růst a Rovnováha by byla narušena.
Gerson, Asgore a Gaster se rozhodli, že stvoří Smrt, aby ubyl počet nesmrtelných. Život byla  znechucena jejich volbou a utekla do lidské říše.
A právě tam se to stalo.. Chara umírala a já s Papyrusem jsme ji šli odklidit a poslat na druhou stranu, ale ona byla moc odhodlaná žít. Ani jeden z nás nebyl připraven na takovou dávku ODHODLÁNÍ. Když Papyrus zaváhal, zkusil jsem to já, ale na poslední chvíli jsem zaváhal taky. I ta malá sekunda stačila, aby se na Charu přenesl kousek Velké Temnoty. Stala se anomálií. Živá i mrtvá zároveň..
Od tý doby se nám chce pomstít.. kdybych tehdy nezaváhal.. Black by teď byl v pořádku.."

Deathovi po tváři steklo pár slz, ale ty hned zmizely v záhybech černého hábitu.

Zatřásl hlavou a zhluboka se nadechl. ,,Zavolám Tori, aby se na něj přišla podívat.. jdu najít tu čubu.."

A než stačil Red něco říct, Death s modrým světlem zmizel.

Red se rozešel do Blackova pokoje. Otevřel dveře a podíval se na něj, jak nehybně leží, přikrytý tenkou přikrývkou.

Vážně vypadal jako mrtvý. Hrudník se mu nezvedal a nevykazoval žádné známky života.

Red si sedl na židli vedle postele a chytil Blacka za studenou ruku.
Hladil ho palcem po hřbetě ruky a broukal si tichou píseň.

Proč se všechno musí vždycky pokazit..?

Já jsem ho nemohla zabít!
Black je Ňuňák 😍
Ale je na tom hodně špatně..
Red je na tom taky špatně..
Death je naštvaný, že by roztřískal první věc, co mu přijde pod ruku 😏
To jde celkem dobře, že??