fifteen

282 23 1
                                    

Do večeře zbývalo dost času a tak jsem zalehl do postele a rozhodl jsem se trochu prospat. Vážně jsem nepatřil mezi ranní ptáčata a spánek jsem doháněl, kdy to jenom šlo. Odhodil jsem si tašku vedle psacího stolu, skopal jsem ze sebe džíny a šel zatáhnout žaluzie. Nakonec jsem sebou spokojeně plesknul do peřin a během pár minut usnul za zvuku kapek bubnujících do římsy.

A/N: Věnováno mé nejmilejší, nejdražší a nejúžasnější @StefSkurkova ♥ 

rain || short storyKde žijí příběhy. Začni objevovat