Bez jakéhokoli dalšího slova se otočil a vkročil zpátky do deště. Déšť zurčel a jediné, co jsem kromě něj slyšel, byly kroky Parkerových bosých nohou. Říkal jsem si, že je ten kluk zvláštní.
Ale co? Všichni jsme něčím zvláštní. Já měl před třemi lety nevýslovný strach z deště. To asi taky nebylo dvakrát normální.
Sledoval jsem Parkera, jak přecházel na druhou stranu silnice. Modlil jsem se, aby si zase
nesedl tam, kde jsem ho našel. Naštěstí se tak nestalo. Pomalým plouživým krokem mířil k protějšímu chodníku. Vsadím se, že kdyby jelo auto, neuskočil by.
Nakonec zmizel někam za domy.
ČTEŠ
rain || short story
Short StoryBOY x BOY Našel jsem ho stát bosky v dešti, přímo uprostřed silnice... |krátké kapitoly|; první kniha ze dvoudílné série #1 v kategorii "déšť"
