Zpověď Psychiatričky - ZASTAVENO/KONEC

7.

  Když jsme se vracely na pokoj, prošly jsme chodbou, ve které měla být Laura. To byl ale špatný nápad. Viděla jsem něco, co jsem vidět nechtěla.  

Bonnie právě skončila terapie s Laurou. Přišla jsem ve chvíli, kdy ji Laura pevně objímala. V té chvíli, jakoby se mi zatemnilo. Zmocnil se mě strašný hněv. Lisa mě ale popíchla, abychom šly. Vrátily jsme se do pokoje a já čekala, až přijde Bonnie. ,, Jaké to bylo? " optala jsem se, když vešla do pokoje. ,, Šlo to, Laura je na mě moc hodná. " odpověděla. ,, Ano, Laura je opravdu skvělá. " dodala jsem a lehla si. 

Pohled Laura

Už je to nějaká doba, co se věnuji Bonnie. Jenom mě mrzí, že už nemám tolik času na Daisy. Nevím, zda si to nebere osobně. Vím, že to je citlivá holka. Bojím se, abych jí neublížila. Když Daisy viděla, jak mě Bonnie objímá, netvářila se moc vesele. Možná se na mě až moc zafixovala. Možná se jí to dotklo. Musela jsem nad tím pořád přemýšlet. Už dlouho jsem s ní nemluvila do hloubky. Od té doby se uzavřela. Málokdy z ní něco dostanu. Pokusila jsem se Daisy alespoň na chvíli dostat z hlavy. Lehla jsem si, zavřela oči a snažila se usnout. Probudil mě ale křik. Bylo to křičení o pomoc, křičení bolestí. Bylo tam více hlasů. Šlo to z chodby. Rychle jsem se vzpamatovala a rozběhla se na chodbu podívat se, co se děje. Prudce jsem se zastavila, když jsem pod nohama viděla krev. Šlo to dál a dál. Zpomalila jsem a šla po krvavých stopech. Ta krev patřila Bonnie. Viděla jsem, jak má Bonnie rozřezané nohy. Neudělala si to ale sama. Nad ní se s kamenným výrazem skláněla Daisy s nožem v ruce. ,, Daisy! Nedělej to! "