Zpověď Psychiatričky - ZASTAVENO/KONEC

8.

  Viděla jsem, jak má Bonnie rozřezané nohy. Neudělala si to ale sama. Nad ní se s kamenným výrazem skláněla Daisy s nožem v ruce. ,, Daisy! Nedělej to! "  

,, Daisy! Nech toho! " křičela jsem na ni ve chvíli, kdy jsem se k ní rozběhla. Znovu napřáhla nůž, a z toho strachu jsem se před Bonnie postavila. Když to zpozorovala, nůž stáhla. Rozhlédla se kolem sebe a začala utíkat. Tentokrát jsem za ní neběžela. Mou pomoc potřebovala Bonnie, ne Daisy. Za Daisy jsem poslala své kolegy. Ne proto, že jsem o ni měla strach. Před tímto činem nemůže utéct. A co ten její černý deník? Co když všechny lidi, co byli v deníku opravdu zabila? Musela jsem se oprostit od myšlenek a začít se starat o krvácející Bonnie. Zavolala jsem záchranku a policii. Bylo to s ní vážné. Bála jsem se o Bonnie a jela s ní do nemocnice, kde ji hned začali operovat. 

Pohled Daisy

Vyběhla jsem na zahradu s krvavými rukami. Nevím, co mě to popadlo. Viděla jsem, jak hlavní bránu hlídá jeden z psychiatrů. To asi Laura je poslala. I když, po tomhle mě asi nenávidí a už mě nebude chtít nikdy vidět .Při pomyšlení na Laura jsem se u plotu složila. Seděla jsem v rohu plotu za trnitými růžemi a brečela. Ne proto, že se mi trny růží zapíchly pod kůži, ale proto, že jsem si vzpomněla na pohled Laury, když jsem se chystala bodnout tu krávu Bonnie. Laura měla výraz plné bolesti a nenávisti. Jako by říkala, že to je konec. Že se mnou nechce mít už nic společného. Možná to tak je. Rozbrečela jsem se ještě víc. Hlasitě jsem křičela, ale jen do chvíle, než jsem viděla, jak jdou kolem psychiatři. Dala jsem si ruku přes pusu, aby mě neslyšeli. Chvíli jsem cítila, že už odešli. Potom jsem ale vykoukla z keře a cítila, jak mě tahají za ruce. Jak je přede mnou chlap v bílém. Měl motorovou pilu. Druhý měl zbraň. Potom jsem ucítila ránu a pak, už jen tma.