Bohem odsouzen

6

      Vzal jsem si všechny věci a utekl. Když jsem si myslel, že jsem dostatečně daleko, tak jsem zpomalil, ale najednou ke mně doběhl Bratr Jisso. "Tak ty si ho schováváš pro přítelkyni a nejmenuje se náhodou tvá přítelkyně Jungkook co?"  Jen jsem tiše koukal do země. "Ne promiň...... ale chtěl jsem ti jen říct že to není dobrý přítel"
"Proč?"
"Chodil jsem s ním"
"aha. On mi ale řekl, že ho nikdo nemá, protože je gay."
"Za to by ho nikdo ne odsoudil. Jde na všechno hrozně rychle a vždy se s někým vyspí a oskopne ho."
"A proč by mi to tedy říkal?! Co vůbec na mě nemluvíš! Lžeš! Jsi lhář!" Nechápu, jak mi ten kretén může říct takovou blbost vždyť Kookie je tak úžasný. Odešel jsem domů. Po tom jsem měl celý den blbou náladu. Do doby než mi napsal Jungkookie. To se mi nálada o 100% zlepšila. Psali jsme si dlouho do noci. On chtěl, ale pozdě v noci přejít na sexting... S tím jsem ale nesouhlasil, nevěděl jsem co bych psal. Šel jsem spát velmi pozdě.

~Po horách (Kde se Jimin a Jungkook mnohokrát více zblížili a začali spolu chodit.)~

"Tak zítra Ahoj Jiminie." Bylo skoro prázdné parkoviště. Počkal jsem s ním než pro něj přijedou rodiče. "Ahoj Kookie." Začal se ke mě naklánět. "Kookie neblbni někdo nás uvidí."
"Tak zítra prdelko. Mohli by jsme zajít k nám po škole." Zašeptal.
"To zní fajn."Láskyplně jsme se objali. "Máš tu bráchu Jiminie." Ještě jednou jsme se rozloučili a vydali se každý ke svému autu. Brácha pohotově vyskočil z auta. "Ukaž prcku." Vzal mi kufry. Dal kufry do kufru auta a pevně mě obejmul. "Líbilo se ti na horách? Povídej, přeháněj" Pobídl mě,posadil se do auta a nastartoval. "Bylo to tam úžasné. Byl jsem na pokoji s kamarádem a hodně jsme se smáli, samozřejmě jsem se nezapomínal poctivě modlit."
"To jsi moc hodný kluk, braško."
"Co doma něco nového?" 
"Ani ne. Co nějaká holka? Máte ve třídě nějaké pěkné?"
"Jo jedna by ušla, ale na horách nebyla."
"Víš tě tohle není hřích, braško."
"Ano vím, už jsi mi to vysvětloval." "Jsem rád, že si to pamatuješ, ale před mamkou ani slovo."
"Neboj." Akorát jsme dorazili domů. Vzpomněl jsem si na den, kdy mi to bráška vysvětloval.

Pohled třetí osoby. (flashback)

Malému Jiminovi bylo pouhých 11 let a v šesté třídě začali brát sexuální výchovu. Jimin ani trochu netušil co se pod tím můžeš skrývat. Byl naprosto čistý a měl za to, že děti přináší čáp. Nastala rodinná výchova a paní učitelka začala dětem povídat o zatím základních věcech. Jimin pozorně naslouchal, ale pak paní učitelka přišla k pohlavnímu stiku. Jimin vykřikl, že je to lež, protože ničím tak nekřesťanským, jako je ulehnout do stejného lůžka s ženou, se nemohou dělat děti. Utíkal rychle na záchod, kde se zamkl. Paní učitelka na něj naléhala, aby otevřel, ale nemohl. Proč by mu lhali mamka s taťínkem? "Určitě lže paní učitelka, protože je to hříšníce." Pomyslel si maličký. "Bráško?" Uslyšel hlas svého milovaného brášku. Okamžitě otevřel dveře kabinky a skočil mu okolo krku. Měl svého bratříčka moc rád a teď ho zachránil od té hříšné paní učitelky. Oba nás s bráškou uvolnili ze školy dřív. Maličký chytl staršího za ruku a mířil domů.
Doma ještě nikdo nebyl. "Mohu si jít dělat nahoru úkoly?" Uculil se na brášku. "Né Jiminie, pojď sem. Musíme si popovídat." Jiminovi se bratr zdál až moc vážný. Jihyun však věděl proč být vážný. Rodiče vše nechali na něm. Moc dobře si uvědomoval, jak moc je špatně, když z Jimina matka dělá ještě stále malého chlapečka. Jejich matka totiž nechtěla, aby Jimin vyrostl. Chtěla aby byl stále tak nevinný a nic nevěděl o všech špatnostech, co se na světě dějí. "Víš, paní učitelka měla pravdu. Děti se opravdu dělají tak, jak říkala, ale mamka s tatínkem ti taky nelhali. Je špatné do stejného lóže s ženou ulehnout, když si chcete jen užít, ale když se pokoušíte o dítě, tak to hřích není." Malý to začal pomalu pobírat v hlavičce. "A ty už jsi se o miminko pokoušel?" Starší přikývl. "A kdy se narodí."
"Víš ono to vždy nevyjde."
"Jsem moc rád, že tě mám bráško."
"Taky tě mám moc rád."
"A mohou do postele ulehnout i dvě holky, aby měli miminko." Ptal se zvědavě maličký.
"To nejde bráško a taky je to moc špatné. Nesmí do postele ulehnout osoby stejného pohlaví."
"Ale mě se u tebe v posteli vždy spí moc dobře, když se bojím."
"To je něco jiného bráško." Ujistil ho starší a políbil ho na tvář.

(Konec flashbacku)