Dva večery a dvanáct let pro Hokageho

Naruto, vzpamatuj se!

"Co je tady?" Nechápal Naruto, úplně klidně zůstával sedět na židli.

"Už je tady!" Opakoval šokovaně zadýchaný Shikamaru.

"Slyším, rozveď to!"

"On je tady, přišel," vydechl a složil se unaveně na stůl, aby popadl dech, až scházel pár papírů a lapal po něm.

"Tak už to vysyp Shikamaru, kdo je tu?"

"No Sasuke je tady!" Vysvětlil konečně jeho kamarád, div si nevyplivl plíce.

"Kde?!" Vykřikl Hokage, vyskočil z křesla a rozběhl se na chodbu, kde nikoho neviděl. Jen prázdné ošuntělé zdi jemně nažloutlé barvy. Otočil se směrem zpět ke kanceláři, kde se Shikamaru pomalu narovnával.

"Ne, tady na chodbě, ale tady v Konoze," upřesnil konečně.

"Fajn ale kde?" Ptal se Naruto.

"Já nevím."

"Tak proč se sem ženeš jako šílenec?"

"No přece, abych ti to řekl!" Zavrčel Shikamaru, protože mu tohle připadalo jako hotová nevděčnost.

"Aha vlastně... Díky! Vyzvedneš Naokiho z akademie?"

"Jasně, ale kam jdeš?"

"Najít Sasukeho," odpověděl Naruto a zmizel za rohem.

"Jasně," řekl Shikamaru, podíval se na stůl přeplněný papíry a povzdechl si.

"Jako obvykle, potřebuješ pauzu," začal sbírat věci po zemi, "taky bych ji někdy potřeboval, ale to bych ti nesměl dělat osobní sekretářku. Jak jen mi chybí lenošení..."

Naruto běhal jako splašený sluncem osvícenými ulicemi Konohy, musel vypadat jako šílenec, když vůbec netušil, kde Sasuke je. Jež ho toužil vidět, přesvědčit se, že se opravdu vrátil domů a nebyl to jen nějaý blud.

"Kam asi tak mohl jít, když ne rovnou do budovy Hokage, snad ví, kde mě najde, že by za mistrem Kakashim? Ne, hloupost, proč by měl prvně chodit za ním. Nejdřív by určitě hledal mě a... ..Sakuru! Ale neví přece kde bydlí..."

Naruto se zmateně rozhlížel. Ještě zmateněji vypadali lidé, kteří ho pozorovali v Hokage plášti a klobouku pobíhat po vesnici.

"Lee, neviděl si Sasukeho?" Zavolal na cosi podivně zeleného kousek vpravo, hned jak to zmerčil.

"Ne," odpověděl mu nechápavě Lee, který neměl ponětí o jehonávratu do vesnice.

"Naruto, děje se snad něco?" Zeptal se známý hlas z pod černého pláště, když se hnal kolem.

"Ne, já jen hledám Sasukeho, neviděl si..." Zarazil se a o několik kroků vrátil. "Sasuke?!" Divil se a stále nevěřil vlastním očím.

"Koukám, tady se zprávy šíří hodně rychle," konstatoval a Naruto se na něj vrhl jako na plyšáka.

"Proč máš na sobě vlastně v takovém horku ten hábit?"

"No, chtěl jsem vyzkoušet, jak daleko se nepozorovaně dostanu, upřímně jsem čekal, že nejmíň před budovu Hokage," vysvětlil zatím co si ho sundaval.

"Tak to máš blbý, Shikamaru mi běžel říct, že tu jsi, už nejmíň před půl hodinou. Ale když si říkal, že se vrátíš měl si zmínit, že za tak dlouho!"

"Ani já nevěděl, že to tak potrvá, nakonec jsem musel posbírat hodně odvahy, abych se tu ukázal po tolika letech."

"Takže si zpět."