You changed Me (Cz)

-17-

Mia
potom co jsem viděla ským je Theodor, jsem jela někam dál, dál a dál, nevím jestli jsem se ztratila nebo co, ale je mi to jedno, vidím veřejné parkoviště, tam jsem zastavila a nedaleko toho byla lavička, nikdo nikde, sedla jsem si, zapálila a vzala sluchátka a poslouchala jen depresivní písničky, Mio, vždyť je ti to jedno, mobil mi každou chvíli bliká, že mi Theo píše, nechci ho vidět, nechci nic, nechala jsem se unést písničkou, zavřela jsem oči.
⏪ ,,Co po mne stále chceš, pochop mezi náma je navždy konec" Proč je to strašné když mi to říká
,,Vždyť si milujeme, neopouštěj mne" ⏩
otevřela jsem oči, proč jsem si na to znova vzpomněla, potom si někdo přisednul, proč? Twl, podívala jsem se na toho člověka co mne nenechá být aspoň chvíli o samotě, vykulila jsem oči Peter?
,,Co ty tu?" Zeptala jsem se rychle, podíval se na mne, usmál se, ten krásný úsměv, myslela jsem že už ho nikdy, nikdy neuvidím
,,Proč ty, já tu bydlím!" Odpověděl, počkat, já dojela do města kde bydlí
,,Ani o tom, nevím byla jsem naštvaná, bylo mi jedno, kam dojedu!" Odpovím a a koukám do země
,,Děje se něco?!" Co je mu do toho? Předtím mne odstrkává atd a teď má starost?
,,Nedělej že se zajímáš!" Vykřikla jsem, vstala a byla rozhodnutá že odejdu, ale chytnul mne za zápěstí, podívala jsem se na něj, ty oči, ten úsměv, nemůžu ho mít, já bych mu jen ublížila, hold já mám štěstí jen na idioty, taky jsem idiot, snima se budu aspoň rozumět, jenže on mne najednou obejmul, dlouze
,,Promiň, ale ano, zajímám se!" Pošeptal, vyhrnuly se mi slzy, mořská sůl mi stékala po řasách
,,To nic, sama jsem idiot, tak proč očekávat od někoho něco dobrýho, když já sama jsem příšerná!" Pohladil mne po tvářích, vypadalo to jako kdyby mne chtěl políbit
,,Každej člověk dělá chyby, každej člověk na to má nárok, ale ty chyby musíš příjmout a ponaučit se znich, věřím že příšerná nejsi, jen se chytáš blbých lidí!" Promlouváš mi snad do duše? dík to nepotřebuju
,,Semnou by ses neměl bavit!" Odpovím mu a pustím mu ruku
,,Ale chci, chci se o tebe starat!" Vykulit oči asi nestačí
,,Neznáš mne!"
,,Neznám, proto tě chci poznat!" Proč tak najednou, vždyť
,,Minule si řekl že nechceš levnou holku!"
,,Nechci, ale každá se může změnit pro někoho!" To jako chceš po mne, abych se kvůli tobě změnila
,,Nezměním se!" A už jsem utíkala, už jsem jen slyšela zamnou jak na mne volá, je to dramatický takhle utéct, ale on nemůže být semnou, nezměním se i kdybych chtěla, jela jsem za Marvenem, on mi zlepší náladu.
,,Ahoj Mio!" A pustil mne dál k sobě, hned mne vášnivě políbil, bože, tohle hned nechci, ale už je to tady, už jsem to nechala být, souboj mezi náma začal, jeho ruka byla už pod tričkem, rozepnul mi podprsenku, zatím co jsme se líbali, jsme se snažili dostat do jeho pokoje, asi doma rodiče nemá, když mojí podprsenku jen někam zahodil bůh ví kam, sundala jsem mu tričko, hrabala se mu ve vlasech, popozvednul mne, mé nohy jsem si omotala kolem jeho pasu, opřel si mne o zeď, líbal mne na krku, zatím co já ho pevně držela a objímala kolem krku, líbal chvilku mne, potom na krk, a tohle dělal stále dokola, užívala jsem si to, každej polibek co mi věnoval. Oba dva jsme byli už na posteli, když mi roztáhnul nohy a rychle mi dovnitř vniknul, bolesti jsem vzdychla, jemu to zřejmně nevadilo, po pár min. bolest zmizel, zrychloval na tempu, teď už jsem vzdychala jen vzrušením, otočil mne, byla jsem na čtyřech, zezadu to do mne taky prudce vnikl, jeho pennis se odrážela z mého zadku a ten zvuk mne ještě víc vzrušoval, bylo mi tak dobře, moc dobře, tohle jsem potřebovala, ano přesně tohle, otočil mne zpátky, roztáhnul nohy a líbal mne dolejškem, bože, cítím že ještě chvilku a už budu.
,,Bylo to stebou krásný, už sis to mezi náma rozmyslela?" Začala jsem se oblíkat, když náhle promluvil
,,Nerozmyslela, ty a já se k sobě nehodíme, i kdybysme to zkusili, stejně bysme se rozešli hned!" Odpověděla jsem, a hledala kde mám podprsenku, kam to sakra zahodil, jo tamhle, vrátila jsem se do jeho pokoje, kde už tam stál a čekal na mne
,,Mio, je tady snad někdo jiný koho chceš? Mio, já tě miluju!" Nesmíš mne milovat.
,,Ale já tebe ne!" Vykřikla jsem
,,Jsem stejně příšerná jako ty, ale nedokážu chodit sněkým, když vím že mi jen přinese víc bolestí, než lásku!" Zařvala jsem, oblíkla si bundu a už jsem odešla z jeho domů, v autě jsem začala brečet, jela jsem pryč, jela jsem směrem domů, cestou jsem nemohla přestat brečet, slzy se hrnuly, na cestu jsem kvůli slzám moc neviděla, byla rozmazaná, hledala jsem po autě kapesníky, doprdele kde to je, ahh tady
,,Doprdele ahh!"