You changed Me (Cz)

-36-

Mia

,,Tak se mějte a pozdravujte za mě Dylane, škoda že se semnou nechtěl rozloučit" řekla jsem, mě to od něj celkem mrzí,obejmula mě Charlott s Athénou

,,Měj se Mio a buď opatrná, pozdravuj za nás Jamyho" řekl Sam, obejmula jsem ho

,,Nebojte se ještě se uvidíme" řekla jsem a bylo načase se rozloučit, ještě jsem se na ně podívala a nastoupila jsem, Dylan radši šel za svojí kurvu než aby se rozloučil semnou, no nemůžu ho to mít za zlý.

Dylan

Stihl jsem let, dobrý, rozešel jsem se s Májou, včera večer jsem si sbalil věci a ráno byl připravenej, Miu miluju, měl bych jí to říct, snad že letí stejným letadlem jako já, jinak jí asi nenajdu, chci být pro ní ten nejlepší, chci jí ukázat že se kvůli ní změním, že to je ona která mě dělá lepším, musím jí to dokázat, ale co když Sam měl pravdu a doma na ní čeká jiný kluk? Kterýho chce i ona? To bych fakt dopadnul. Po několika hodinách sedící v letadle konečně oznámili že už jsme na místě a že můžeme pomalu opustit letadlo, přes ten dav nemůžu rozpoznat kde je Mia, prostě jsem vystoupil a zamířil do místnosti kde máme čekat na naše zavazadla, počkat 

,,Mio!!!!!" 

Mia

,,Mio!!!" někdo zařval, otočila jsem se, vykulila jsem oči, než jsem něco mohla říct hned mě obejmul 

,,Co tu Theodore děláš?!" 

,,Mám pro tebe dojet tak jsem tu!" 

,,Ty proč ty? Já myslela, že Bella!" nechápu

,,To ještě pochopíš, pojď, kde máš zavazadla, Jamy už na tebe čeká!" Ahh můj sladkej bráška, počkat není to tamhle

,,Počkej tu, Theo!" a zamířila jsem to k Dylanovi

,,Dylane?!"

,,Jé Mio co ty tady?!" spíš co ty?

,,Nemám se na tohle zeptat já tebe?!"

,,No dovolenou celkem potřebuju!" jasně

,,Řekni pravdu!"

,,Dobrá Mio, jak si řekla že odlítáš, nemohl jsem si pomoc, rozešel jsem se s Májou a letěl jsem stejným letadlem jako ty, doufal jsem že budu mít stejný let, musel jsem doufat, Mio já!" než to dořekl, přišel za náma Theo

,,Mio měli by jsme jít!" oznámil

,,Theo, to je Dylan, Dylane to je Theodor!" a podali si ruce, Dylan vypadá že žárlí

,,Víš kam máš jít?!"

,,Určitě mám hotel zarezervovaný!" uhm

,,Opravdu?!"

,,Ne, nevěděl jsem že můj plán nevýjde, Sam měl pravdu!" Sam měl pravdu v čem?

,,Pojď snáma, budeš nachvilku bydlet u nás dobře?!" jsem mu nabídla, jen souhlasil a Theodor mi vzal zavazadla, Dylan za náma pomalu kráčel

,,Moc se mi po tobě stýskalo Mio!" vyrušil to ticho

,,I mě Theo, jak se vůbec máš?!" 

,,Já se mám skvěle, už seš zpátky co bych si mohl ještě přát?!" že by ke mě stále něco cítil, popravdě jsem doufala že na mě počká

,,Skvělý i já jsem ráda že jsem zpátky Theo!" a znova jsem ho obejmula, byli jsme už u auta, otevřel

,,Dámy jako první!" poděkovala jsem, Dylan si sednul za  náma, já si sedla na místo spolujezdce, a naše cesta rovnou zamířila do nemocnice

,,Nevadí, že pudeš snáma do nemocnice?!" zeptala jsem se Dylana, je se usmál a řekl

,,Rád poznám tvýho brášku!" řekl a já se usmála, od letiště do nemocnice to bylo daleko, takže naše cesta trvala skoro celé dvě hodiny, jak zaparkoval, hned jsem zatáhla Dylana a běžela dovnitř.

,,Prosím Jamy Cruz Berger!" řekla jsem a hned mi řekli pokoj a cestu, takže najít pokoj číslo 219, stále jsem držela Dylana, ano našli jsme to, před tím než vrazím do pokoje, jsem se koukla na Dylana.

,,Je v pořádku, neboj se!" uklidnil mě, otevřela jsem dveře, kde byli všichni

,,Mio!" řekl táta a hned mě obejmul a dal pusu na tvář, oebjmula mě i Bella, která seděla na jeho posteli.

,,Jamy jsem tu!" Jamy asi spal, ale jak jsem ho pohladila po tvářích tak se probudil

,,Mio!" zařval a obejmula jsem ho, dala mu pusu na tvář a na čelo

,,Jamy představují ti Dylana!" a dylan se přiblížil, podal mu ruku a usmál se na něj, dokonce mu podal i plyšáka jako bojovník ninja

,,Bojovník Ninja protože ty si hrdina!" řekl

,,Děkuju!" a usmál se, viděla jsem i na nevlastní mamku, že to od něj bylo velice dobré

,,Dobrý večer, návštěvní hodiny už skončili, příjďte prosím znova zítra!" oznámila sestřička, všichni jsme se s Jamy rozloučili

,,Dojedeš sama domů?!" zeptal se táta

,,Ano pane Bergere, já jí dovezu domů!" oznámil Theodor a chytnul mě kolem ramem

,,Dobrá buď opatrnej, je to můj poklad!" řekl táta a políbil mě na čelo

,,Tati, co je s Jamy?!" byl bledý a tak málo energií

,,Povíme si to doma!" a všichni zesmutněli, a táta odešel

,,Mio já jsem tak ráda že si zpátky!" a znova mě obejmula Bella, já jí dala pusu na tvář a ona mě, tak dlouho jsem jí neobejmula, zamířili jsme rovnou k autu

,,Jo zapomněla jsem Bell, to je Dyl, Dylane, Bella!" 

,,Už se známe, z pokoje!" aha, stihli se seznámit

,,Bell je ti něco?!" 

,,Ne!" odpověděla když se na mě koukla že sedím na místo spolujezdce, je tu snad něco co bych měla vědět?

,,Bell co ty a kluci?!" zeptala jsem se, podívali se s Theodorem na sebe, uhm.

,,Dobrý paráda!" řekla a usmála se

,,Máš někoho?!" zeptal se jí Dylan, znova se podívala na Theodora

,,Ano, mám, už skoro půl roků!" odpověděla, koukla jsem se na ní jako cože?

,,A jakto že o ničem nevím?"

,,Chci ti to říct až se uvidíme, až si pokecáme víc se sklenici vína" to zní dobře, tak jsem nic neřešila, Dylan se na ní stále kouká.

,,To mám ale přenádhernou nejlepší kamarádku viď Dylane!" zažertovala jsem

,,Uhm" ozval se Theodor, vážně tu něco nehraje.