-34-

14 2 0
                                    

Mia

Procházka po parku kde nikdo není, jen sluchátka na uších a jen tak se nechat unést podzimnímu atmosféru, je to krása, vypnout se na chvilku a nemyslet na negativní věci a na to co by mi zníčilo náladu, zpívala jsem si sama sobě, hvízdala, popotancovala, ale když jsem zjistila že nedaleko kde jsem byla já, byla partička kluků, takže jsem radši odešla, bůh ví co by mo udělali.

,,Kde si byla je 22:00 večer?!" Zeptal se mamčin přítel

,,Jen se projít do parku!"

,,Nezbláznila ses? Mohlo se ti něco stát!" Rozzuřil se

,,Klid nejsi můj otec a je mi 20 dokážu se o sebe postarat!" Řekla jsem a otočila se, o co mu jde? Není to můj táta.

Bella

Jeli jsme na výlet s Theodorem na Továrnu čokolády, to byl vždycky můj sen a on mi to splnil

,,Lásko děkuji ti moc, tohle jsem si přála už od malička!" Začala jsem jásat jak malá holka, on mě políbil na čelo a šli jše dál, viděli jsme výroby dětí, páru, prostě všech návštěvníků.

,,Je čas abyste si udělali vlastní čokoládu!" Řekla paní, nevím jak jí mám nazvat, ale provádí nás tu, nu to je jedno, já si vzala nádobu a už jsem začala, tekutá čokoláda byla stále horká, tak jsem do nádoby do srdíčka dala lentilky, oříšky, a teprve jsem nalila čokoládu, nechala jsem to vystydnout, tak jsem dělala další, tohle mě tak baví.

,,Tak co, užila sis to!" Přece vždycky to hezký skončí a jsme na cestě domů

,,Moc!" Řekla jsem s úsměvem

,,Chci vědět jestli to všechno sežereš!" Řekl, pfft se koukej

,,Jasně jsem čokoládový maniak,
nevěděl si?"

,,Za tu dobu co se známe jsem si toho všiml, hlavně když máš svůj týden haha!" Zasmál se

,,Radši se dívej na cestu a pak mi kup čokoládu, haha!" Teď jsem se zasmála

,,Koupit? Tohle máš na celý rok, je toho dost!"

,,U mě nikdy, takže prosím, prosím!"

,,Máš štěstí že tě miluju!"

,,Já tebe víc, děkuju!" A dál jsem jedla čokoládu, bože to je tak dobrý, lituji lidi co mají na čokoládu alergií, věděli jste že to existuje?

Dylan

,,Že mě nikdy nepodvedeš že jo!" Mlčení přerušila Mája

,,Májo, neposlouchej Miu!"

,,Jo je to kráva, jen žárlí že nakonec jsem tě dostala já!"

,,Já nejsem pohár abyste se o mě
soutěžily!" Řekl jsem

,,To ne, už seš můj a já tě nepustím!" Doprdele, kam jsem se to dostal, co jsem udělal, sakra

,,Dyl?"

,,Copak?"

,,Nepomůžeš bratrovi aby dostal Miu, je do ní strašně zamilovaný a kdyby spolu byli, tak jsme všichni ok!" Max, já ho jednou zabiju fakt

,,Chtěl bych, ale nejde to!"

,,Proč ne?"

,,Mia se do něj nezamiluje, za dva roky letí zpátky domů, vztah na dálku by stejně nechtěla!"

,,Myslíš že by brácha to sní vydržel dva roky?!" Cože?

,,Vždyť je zamilovaný!"

,,Je, ale znám bratra, nevydrží s holkou ani rok, natož dva roky!" Teď jsem si vzpomněl na Miu

,,Takže by sní chodil jen aby si zadarmo vrznul a pak čau kotě jdu za jinou?" Teď už jsem naštvaný

,,Asi tak!" Jak tohle může říct idoprdele?

,,Sorry Májo, ale tohle Mie neudělám!"
,,Proč se o ní tolik staráš?" Mlčel jsem, k tomuhle nehodlám odpovídat, v pokojí jsme už jen slyšeli hodiny, jak jsme oba mlčeli, otočila se ke mě zády a radši usla, nemůžu jí říct pravdu...

You changed Me (Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat