Maybe

twenty eight

,,Tak co, dohnal jsi ji?'' zeptal se mě Cam, když jsem se vrátil zpátky k tomu baru.

,,Jo, Camerone dohnal, proto tady stojí právě s tebou'' protočil jsem očima. Mám takový vztek! Mohl jsem ji dohnat! Co mám teď sakra dělat? Vzteky jsem nakopl obrubník, což se ukázalo jako ne moc dobrý nápad.

,,Do prdele!'' už to není jenom psychický bolest, co mě užírá, ale i fyzická. Bravo Shawne!

,,Třeba šla domů. Ty nevíš, kde bydlí?" řekne chytře Cameron. Mám ho rád, ale zrovna teď bych ho nejradši zabil!

,,No neříkej, já si myslel, že letěla na Severní pól za Santou Klausem." protáčím očima.

,,Tak sorry no. To znamená, že nevíš, kde bydlí?" zvedne obočí.

,,Ne ty vole, vím kde bydlí, ale zrovna teď se mi tam nechce jít, ačkoliv jsem kvůli ní běžel asi dva kilometry jako úplný krypl." poznamenám sarkasticky. Snad tu natvrdlost jenom hraje, pro jeho dobro. Unaveně jsem si protřel oči a pohled vrátil zpátky na Camerona, který nepřítomně koukal někam za mě.

,,Půjdu domu, Camerone. Zrovna teď netoužím po ničem jiným než je má postel, a Perrie samozřejmě'' prohrábl jsem si vlasy a čekal na nějakou reakci od Cama, která se ale nedostavila. Otočil jsem se, abych zjistil co si zasloužilo jeho pozornost a proč mě ignoruje. A uviděl jsem brunetku, která si to mířila přímo k nám. Těžce jsem polknul, tohle nedopadne dobře.

Pohled Perrie

Ležím v posteli, koukám na Frozen a cpu se jedním balíčkem chipsů za druhým. Nijak mě nezajímá, že po tom ztloustnu a budu taková ta osamělá, tlustá panna s kočkami, prostě si užívám jenom já a moje maličkost. Vlastně jediný, co mi tady právě chybí je zmrzlina. Je moc daleko a já jsem moc lína, takže zásoba chipsů mi bude muset stačit, prozatím.

Pořád musím přemýšlet, co budu dělat. Mohla bych se k celé téhle věci postavit jako chlapák a se vztyčenou hlavou to Shawnovi a Jade přát, ale nejde mi to, takže se k tomu stavím jako chudinka a oběma se vyhýbám. Dále bych taky mohla na nějaký ten čas odjet za Danielle, do LA. Odpočinula bych si, o všem pořádně popřemýšlela a pak bych byla třeba schopná zase normálně fungovat. A třeba se i bavit se Shawnem. S Jade to je jasný, musím to nějak urovnat, pořád je to moje nejlepší kamarádka a mám ji ráda přestože si Shawn vybral právě ji, ona za to nemůže.

Najednou mi začalo být strašně líto, jak jsem se chovala k Jade. Bože, chovám se k ní jako mrcha. Co se to se mnou sakra děje? zazdím svoji nejlepší kamarádku jenom kvůli klukovi? Okamžitě jsem natáhla pro telefon, kde jsem měla jednu nepřečtenou zprávu od Alexe. Tu jsem, ale ignorovala a rychle najela na zprávy s Jade. Nevěděla jsem, co napsat. Obyčejná omluva asi stačit nebude, ale momentálně mě nic jiného nenapadá, takže to zkusím.

Pezz❤: Promiň mi. Ani nevíš, jak moc mě to mrzí.

Chvilku jsem čekala jestli třeba neodpoví hned, ale po pěti minutách jsem to vzdala. Určitě se na mě zlobí, ale kdo by se ji divil? Zítra za ní zajdu a všechno ji vysvětlím. Snad mi odpustí. Pohled jsem vrátila zpátky na televizi, kde už běhali pouze účinkující. Rychle jsem to přepnula na Jak vycvičit draka, protože miluju jaký přátelský pouto mezi sebou Bezzubka a Škyťáka mají. Pohodlněji jsem se usadila, otevřela další balení chipsů a chtěla se plně věnovat televizi, ale přerušil mě telefon oznamující novou zprávu.

Jade👑: Co to bylo? Proč jsi mě ignorovala? Jsem tvoje nejlepší kamarádka, nebo už ne? Provedla jsem snad něco??

Pezz❤: Nedokážu slovem vyjádřit, jak strašně mě to mrzí. Chytla jsem se jedné věci a vůbec nepřemýšlela. Můžeme se zítra sejít?

Jade👑: No to si piš, že se sejdeme!

Jade👑: Chci všechno vysvětlit! Úplně všechno!

Pezz❤: Takže zítra ve dvě u starbucksu? U toho, kde pracuje Alex

Jade👑: Budu tam... jo a ještě něco

Jade👑: Proč ignoruješ i Shawna? Ten kluk tě má rád, napiš mu

Pezz❤: Nemůžu, prosím neřešme Shawna

Jade👑: Fajn, takže zítra?

Pezz❤: Zítra, ahoj

Byla jsem šťastná, že mě vyslechne a možná mi o odpustí mojí hloupost. Teď co Shawn, mám mu taky napsat? Mám se s ním zase začít bavit? Strašně moc bych chtěla, ale prostě miluje Jade a já jsem strašně sobecká.

Promnula jsem si oči, musím na tohle všechno alespoň na chvíli přestat myslet. Odložila jsem telefon a do pusy si nacpala plnou hrst chipsů. Konec přemýšlení! Jediný nad čím si v tuhle chvíli dovoluji myslet je jakou pohádku si pustím nebo jaký chipsy si načnu.

Bohužel, Bůh asi chce překazit moje nacpávání a válení se, jelikož mi zase zapípal mobil. Možná se chce Alex ujistit, že jsem v pořádku. Pořád jsem mu neodepsala na tu zprávu. Ale k mému překvapení to Alex nebyl, a nebyl to ani někdo koho bych znala, psalo mi neznámé číslo.

Neznámé číslo: Musíme si promluvit

Já: Kdo jste?

Neznámý číslo: Jasně, řeknu ti to a zase se mnou nebudeš mluvit a všechno by bylo ztracený

Neznámý číslo: Přijď za půl hodiny ke Starbucksu, kde pracuje ten tvůj kámoš

Já: Dost mě děsíte. Jak víte, že můj kamarád pracuje ve starbucksu?

Já: A proč bych tam jako měla chodit? Pravděpodobně jste nějakej úchyl! Zavolám policii!

Neznámý číslo: Perrie prosím... nejsem úchyl

Neznámý číslo: Znám Jesy, napiš ji a oni ti řekne, že úchyl nejsem. Jenom prosím buď za půl hodiny u toho blbýho starbucksu

Co to sakra? Jo, určitě půjdu ven, v tuhle dobu, jenom kvůli nějakému úchylnému magorovi. Co si myslí? Kdo by tam na mém místě šel? Asi jenom nějaký další magor, což já teda rozhodně nejsem. Každopádně okamžitě jsem najela na zprávy s Jesy.

Queen🔥❤: Jesy? Píše mi nějakej magor a tvrdí, že tě zná. Kdo to je?

Jess👑❤: Jdi tam, Perrie

Queen🔥❤: Jak o tom víš?

Jess👑❤: To já mu řekla, aby ti napsal

Jess👑❤: Prostě tam jdi, nemáš se čeho bát

Queen🔥❤: Jo, jasně. Tobě, ale nepíše úchyl, co si s tebou chce dát sraz

Jess👑❤: Není to úchyl, znáš ho a prostě tam jdi

Queen🔥❤: Fajn! Ale jestli mě zabije, znásilní nebo něco podobného budeš za to moct ty! TY!

Samozřejmě, co se stane? Když tak jenom umřu. Maličkost. Naštvaně se zvednu z gauče a vypnu televizi. Převleču se do obyčejných černých jeans a na sebe hodím jenom mikinu, do kapsy si dám mobil a co nejvíce potichu se rozešla k vchodovým dveřím. Radši jsem si vzala i pepřák, protože kdo ví co se stane, že ano. Nechápu, jak mi to Jesy mohla dovolit.

Venku mě ovane studený větřík, strčím si ruce do kapsy a rychlým krokem se vydala k místu schůzky. Mám už jenom přibližně osm minut? odhaduji a ke starbucksu to mám kolem deseti minut, ale to, že přijdu pozdě mě nějak netíží. Mám trochu strach, ale jinak jsem v klidu, což mi připadá dost divný. Možná mi už hráblo.

Se zpožděním asi pěti minut jsem došla přímo tam, kam Pan Úchyl chtěl. Jsem zvědavá, kdo to bude. Údajně ho znám a byl tam s Jesy, kdo by to mohl být? Chce si se mnou promluvit, takže by to mohl být třeba, počkat. Počkat,Počkat. Jak myslel to, že kdyby mi mi řekl, kdo to je všechno by bylo ztracený a zase bych s ním nemluvila? Jak ví o mým kámošovi ze starbucksu? Kdo byl nebo měl být na té párty? Do prdele! Co, když to bude doopravdy S-

,,Ahoj Perrie'' moje obavy se naplnily.