thirty eight

1.7K 92 23
                                    

,,Kdy jsi mi chtěl do prdele říct, že jsi ženatý?!''

Shawn se zasekl v pohybu a jen na mě vyjukaně hleděl. No hned na to se začal tvářit hrozně smutně, což mi moc nepomohlo, protože v tu chvíli jsem vážně odolávala touze obejmout ho a říkat mu, jak je všechno v pořádku. Zůstaň silná Perrie!

,,Já-j'' ani nedokáže nic říct? A to jsem se obávala, že to já tady budu ta, co ani necekne.

,,Ty co? Doufám, že k tomu máš nějaký rozumný vysvětlení jako třeba, že přiletěli mimozemšťani a řekli ti, že když mi nebudeš lhát, tak zničí naši Zemi nebo tak něco!'' rozhodila jsem naštvaně rukama. Furt na mě koukal s tak moc provinilým pohledem a ve mně momentálně vzrůstal ještě větší vztek. Horší bylo, že se mi chtělo začít brečet. Ale já nemůžu brečet. Musím si zachovat pouze naštvanou masku.

,,Já ti to vysvětlím'' vydechl a uhnul ze dveří, abych mohla vejít. Bez jediného pohledu na něj jsem tak učinila a vydupala schody do jeho pokoje. Neohlížela jsem se, vím, že šel za mnou.

Hned, co vešel zamířil k posteli a sedl si na ní rukou klepajíc vedle sebe na znamení, abych sedla vedle něj. Věnovala jsem mu chladný, zamračený pohled a sedla si do křesla vedle jeho postele. Sedla jsem si do tureckého sedu a těžce polkla, protože jsem cítila, jak se slzy snaží probojovat opět cestu ven.

,,Tak spusť'' zamumlala jsem zatínajíc ruce do pěsti, abych nějak vykompenzovala ten smutek, co mnou projel. Hlavně nesmím brečet, nechci aby viděl, jak moc mě to ranilo. Shawn se zhluboka nadechl a protřel si obličej. Jasně, jen to prodlužuj.

,,Já... úplně nevím, jak ti to vysvětlit, ale hlavně si nemysli, že mám s Hailey něco víc než přátelství. Teda vlastně už ani to ne'' zamumlal vzhlížejíc ke mně. Snažil se se mnou navázat oční kontakt, ale to já nedovolím. Jeho oči mě dostávají do kolen a já bych mu možná dokázala odpustit snad všechno. A to nejde!

,,Takže s ní nejsi ženatý?'' povytáhla jsem zvědavě obočí. Shawn si povzdech, což mi dalo jasně odpověď na moji otázku.

,,Ano, to jsem. Ale ne proto, že bychom se milovali nebo tak. To vážně ne!''

,,Fajn, takže to mám chápat tak, že jste se jenom tak pro srandu vzali?'' rozhodila jsem rukama.

,,No, vlastně čistě teoreticky ano'' podrbal se na zátylku. Protřela jsem si spánky. Rozbolela mě z toho hlava a ta bolest na hrudi mi taky moc nepomáhá. Ani nevím jestli mě víc bolí to, že je ženatý nebo to, že mi lhal.

,,Fajn, takže jste se ze srandy vzali. Jasně! Vždyť to je to nejvtipnější, co jste mohli udělat! Víš co? je to tak vtipný, že půjdu za Alexem a vezmeme se! Chci taky zažít takovou srandu!'' vykřikla jsem.

,,Perri-''

,,Záleží ti na mě vůbec? Je něco z toho, co jsi mi řekl pravda?'' nenechala jsem ho to doříct, ani nevím jestli to chci slyšet. Jsem z toho všeho strašně zklamaná.

,,Panebože! Jak se vůbec můžeš zeptat na něco takového? Samozřejmě, že mi na tobě záleží!'' prudce vstal zajíždějíc si rukama do vlasů ,,Všechno, co jsem ti řekl je pravda. Ani si nedokážeš představit, jak moc tě miluju!'' vykřikl zoufale jdoucí ke mně.

,,A proto jsi mi lhal?'' udělala jsem dva kroky od Shawna, který se ale nebezpečně přibližoval ,,Nechápu proč jsi to udělal" zašeptala jsem zlomeně a smutně na něj koukla načež se zarazil. Mé oči se opět začaly plnit slzami a já se rychle otočila Shawnovi zády, aby náhodou nějakou tu neposednou slzu nespatřil.

,,Perrie já.." dotkl se mého ramena a otočil mě k sobě. Vzhlédla jsem k němu a tentokrát se zasekla já. V jeho očí byl vepsán strach s lítostí a já v tu chvíli doopravdy nevěděla, co mám dělat, protože prostě... prosím ať na mě už takhle nekouká.

,,Miluju jenom tebe, dobře? Jenom tebe a nikoho jiného" setřel mi slzy a já na chvilku zavřela oči přemýšlejíc. Nevím jestli mu mám věřit nebo jestli ještě vůbec chci. Zklamal mě a zničil si moji důvěru vůči němu, ale stále ho miluji. Jenže nevím jestli mám poslouchat spíše moje srdce a nebo raději mozek.

,,Možná ti už nedokážu věřit'' zašeptala jsem stále se zavřenýma očima. Slyšel mě, vím to už jenom díky tomu, jak blízko mi je, takže by to určitě nepřeslechl.

,,Stalo se to na moje narozeniny. Já, Cam a Hailey jsme je jeli oslavit do Las Vegas, kde jsem se opili - jako vážně hodně. Moc si z toho nepamatuju, ale vím, že nám to v tu chvíli přišlo vážně vtipný a cool, takže jsem do toho prostě šel. No a ráno jsem se vzbudil s nehoráznou kocovinou a prstýnkem na prsteníčku'' asi v půlce jeho proslovu se koukl na svůj prst a zhluboka vydechl.

,,Samozřejmě ani jeden z nás nechtěl, aby se to stalo, takže když jsme to zjistili, dohodli jsme se na rozvodu. Hned ten den jsem si ten prsten sundal a zahodil ho, stejně tak to udělala i Hailey. Celou tu dobu jsem si myslel, že jsme se skutečně rozvedli, jelikož rozvodové řízení měla na starosti Hailey, ale...." na chvíli se zasekl a podíval se mi hluboko do očí.

,,Po čase se mi ozvala s tím, že jsme se vlastně nerozvedli, že mě miluje a že jsme pořád manželé. Jenomže já miluju tebe Perrie, jenom tebe." chytl mě za ruce a stiskl je. Co si mám o tom teď sakra myslet? Mám mu věřit?

Pohled jsem sklopila na naše ruce, jemně pohladila palcem Shawnovu dlaň a nakonec mu ji taky stiskla. Vzhlédla jsem k jeho dokonalým očím, objala ho  zavírajíc oči a šeptajíc mu do ucha:

,,Miluju tě, ale teď mě nech jít"

A opustila jeho ohřejivou náruč stejně rychle jako jsem opustila jeho dům. 

..........

Omlouváme se, že jste tak dlouho museli čekat, ale bylo toho v poslední době celkem hodně😄

Samozřejmě, jak se vám líbí 'In my blood' a 'Lost in Japan' ?
😍MY JE MILUJEME😍

Tak u příštího dílu, který bude pravděpodobně už jen Epilog😄
❤❤
Děkujeme za veškerou podporu, moc moc moc!

MaybeKde žijí příběhy. Začni objevovat