5.

4.4K 265 5
                                    

Harryho pohled
Napsal jsem mu další vzkaz. Když jsem se vydal k místu, kde je obvykle nechávám, byl tam papírek. Nebyl můj. Byl růžový. Jak roztomilé, pomyslel jsem si. Koukl jsem se okolo sebe, nikdo tam nebyl. Vzal jsem papírek a otevřel jej. Trochu mě překvapila první věta.

Dear XoXo.
Děkuji za podporu. Neboj. Usmívat se někdy zase budu, jen chci čas. Co se týče tebe. kdo jsi? Jsi jen další člověk na této podělané škole, kdo chce do mě, ne doslovně díkybohu, kopnout? Jsi dívka? Jsi kluk? Víš vůbec, kdo jsem já? No, asi jo, když mi píšeš takové dopisy. Jen doufám, že jsi kluk, jelikož. Dobře. Nevím, proč je lepší, aby jsi byl kluk, asi pro to, že jsem gay? Asi jo. Ale kdyby jsi byla holka, nevadí. I tak Ti děkuji za ty dopisy. Jsou krásné, i když krátké. Proč mi to všechno neřekneš osobně? Stydíš se za mě? 
-Tvůj Louis

Nevěřícně koukám na dopis. Jsem opravdu rád, že se mu líbí. Vzkaz, který jsem mu napsal skrčím a vyhodím do koše. Musím napsat něco nového. Rychle vyjdu ze třídy a než stihnu usednout na školní sedačky na chodbě, už zvoní. V rychlosti si dám blok s tužkou do batohu a běžím do třídy. Ve spěchu si ani nevšimnu malé zachumlané postavy, která jde naproti mě, takže do ní drknu. Tělíčko se skácí na zem. Nemám čas, ale v rychlosti kouknu, zda znám toho, co tu teď leží. Když spatřím postavu, nečekám a skloním se. "Promiň. Moc se omlouvám. Není ti nic?" Pomůžu Louisovi na nohy. Ten se na mě ani nepodívá, místo toho se rozeběhne na záchody. Do hodiny už přijdu stejně pozdě, tak se vydám za ním. Najdu ho, jak se opírá o umyvadlo. "Jsi Louis? Že?" Promluvím na něho jemně. Jen kývne hlavou. "Jsi v pořádku? Opravdu jsem to neudělal schválně." Chci ho pohladit po paži, jenže uhne. "Nech mě být. Jsem v pořádku Stylesi. Opravdu nechápu, proč se o mě tak staráš." S tímto odešel ze záchodu a nechal mě tam jen tak stát. Vzal jsem si batoh a vydal jsem se do třídy.


Dear Louis.
Ty nemusíš nikdy děkovat. To já chci děkovat tobě, že si ty vzkazy čteš. A jsem moc rád, že tě potěšily. Počkám si. Počkám si, jak dlouho to půjde. Jsem kluk. A kdo jsem? Jsem někdo, koho nemáš rád, takže ti svou identitu neprozradím. A otázka, zda jsem jen další člověk, co ti ubližuje, tak odpověď je ne. Ublížil jsem ti jen jednou a do smrti si to neodpustím, ale od té doby ne. Ale je taky pravda, že se tě před kamarády nezastanu, což je taky špatné. Nicméně. Nechci ti ublížit. Už ne. Nikdy.
-XoXo        

Zmateně jsem zanechal vzkaz na obvyklém místě a doufal, že to není poslední.

Dear Louis...\LARRYKde žijí příběhy. Začni objevovat