Po tom našem rozhovoru odešel a já byla celá zmrzlá, tak jsem rychle zaplula pod peřinu. Celkem mě děsilo, že jsem během toho našeho rozhovoru úplně zapomněla na Adriena. Tedy ne, že bych si stěžovala, vlastně naopak.
Teď musím vyřešit ten problém s kocourem. Když jsem dneska viděla, jak psychicky je na dně rozhodla jsem se jeho trápení ukončit.
Rozhodla jsem se ho odmítnout, aby si nedělal falešné iluze. Já ho prostě nemilovala a ničilo mě, že je můj parťák takhle na dně.
I za to, co mi Adrien udělal, ho stále někde v hlouby duše miluji. Nakonec jsem, ale ráda, že mě odmítl, měl totiž pravdu, proč by si vybral zrovna mě?
,, Co pak je Marinette, netrap se tím stále mysli pozitivně, když tě Adrien odmítne přeci se tím nezničí celý svět"
,, Máš pravdu Tikky"
,, Dobrou Mari"
,, Dobrou Tikky"
_klaris_
ČTEŠ
Don't Fight For Me
FanfictionAdrien odmítne Marinette. Beruška zase Kocoura. Adrien chladně. Marinette s citami. Ale skončí oba stejně. Skončí to jako marichat nebo se to ještě zašmodrchá a skončí to jinak? Co až zjistí svoje identity? Budou se milovat nebo nenávidět? Co když...
