Don't Fight For Me

25.

,, Marinette!!"

,, Hmmm teda an-no?"

,,Ještě jednou usneš o hodinu a půjdeš do ředitelny, nechápu co po večerech děláš, že dospáváš ještě o hodinu" vždyť se zas tolik nestalo, je to asi jenom, už po ehh, no dobrá no.

,, Omlouvám se paní učitelko, už se to nestane"

,, To jsem zvědavá, to samé mi říkáš asi už po páté"

Proč na mě ten idiot hází lítostivé oči? Já mu o žádnou lítost nestojím!

___________________________________________________

Zrovna jdeme s Alyou domu.

,, Hele Alyo, nechceš u nás dnes spát?"

,,Jasně kočko, mamka, mi to určitě dovolí, takže ve tři u tebe?"

,, Jasně Alyo, zatím ahoj"

,, Ahoj"

Tak a teď si to jenom vyřídit s tou zablešenou mickou.
Doma si hodím tašku na židli a připravím si na zítra, dnes nejsou úkoly kvůli čtvrletní práci. No jo za chvíli už jsou prázdniny, co na to říct.

Pak jsem si trochu poklidila pokoj a čekala na Alyu. Lehla jsem si na postel a zavřela oči. Když najednou cítím něčí ruku na břiše a tíhu na matraci.

Rychle jsem se zvedla a vytřeštila oči.

,, Seš idiot? Víš jak jsem se lekla?"

,, Promiň, ale byla si tak cute" řekl a smál se.

Vzala jsem polštář, který byl nejblíž a majzla jsem ho po hlavě. On však vzal druhý a stala se z toho polštářová bitva.

Bohužel kocour vyhrál. Zrovna jsem ležela na posteli a on na demnou. Měl ruce vedle mojí hlavy aby mě nezalehl, zavřel oči a začal se přibližovat....

Měla jsem strach co udělá.
Sakra Marinette! Je to tvůj parťák kterýmu si zlomila srdce.

Jenže než jsem se mohla rozhodnout otevřely se padací dveře a vykoukla hlava v tu chvíli jsem kocoura ze sebe skopla. Nevěděla jsem, jestli mám být ráda, že ji vidím nebo se bát jaký to bude mít následek......
  

_klaris_