Kocour zavřel oči a začal se přibližovat. Když už byl ode mě tak jeden centimetr...
______________________________________________Rozhodla jsem se mu to ulehčit a překonala ten zbývající centimetr. Natiskla jsem svoje rty na ty jeho.
Kocour mě chytil za pás a já mu zajela prsty do vlasů. Kocour prohloubil polibek.
Když už nám docházel vzduch, byla jsem první já, kdo se odpojil. Opřela jsem se čelem o jeho čelo, koukala jsem mu do očí a přitom se usmívala. Kocour se taky usmíval.
,, Miluji tě Marinette"
,, Taky tě miluji kocoure"
Na to se kocour rozesmál a já taky. Obejmula jsem ho a on mě nazpátek.
Tak jsme tam tak stáli a objímali se.
,, Jsem tak rád princezno, že jsem tě poznal"
,, To já taky čiči, to já taky"
Pak jsme si sedli na kraj Eiffelovky a nechali nohy vyset dolů. Opřela jsem se o kocoura a ten mě objal kolem ramen.
Byl to ten nejkrásnější den. Usínala jsem v objetí někoho, koho jsem milovala.
Bylo to to nejlepší, co člověk může zažít...
Adrien
Nemohl jsem tomu uvěřit tak strašně moc jsem se bál.
Když natiskla své rty na mé, v břiše se mi rozletělo hejno motýlů. Prohloubil jsem polibek a čekal na její reakci. Když jsem cítil, jak spolupracuje, pro sebe jsem se usmál.
Když se po dlouhé době odpojila a pronesla ty dvě magická slova myslel jsem, že se mi to jen zdá. A to bych byl hodně naštvaný.
Pak jsme si spolu sedli a ona se ke mě přitulila. Musela jí být zima, tak jsem ji chytil kolem ramen.
Chvíli jsem pozoroval Paříž a když jsem se podíval na ní, zjistil jsem, že usnula.
Chytil jsem jí do náruče a odnesl k ní na balkon. Uložil jsem jí do postele a nachvíli si lehl k ní .
Pozdě večer když jsem odcházel jsem jí vtiskl polibek do vlasů a víc jsem si uvědomoval, jak moc jsem jí ublížil.
_klaris_
ČTEŠ
Don't Fight For Me
Fiksi PenggemarAdrien odmítne Marinette. Beruška zase Kocoura. Adrien chladně. Marinette s citami. Ale skončí oba stejně. Skončí to jako marichat nebo se to ještě zašmodrchá a skončí to jinak? Co až zjistí svoje identity? Budou se milovat nebo nenávidět? Co když...