33.

1.2K 107 28
                                    

Další nudná hodina.

Ano uhodli jste, právě máme hodinu dějepisu. Sedím v lavici za tím idiotem a ne rozhodně mu nekoukám na vlasy.

Koukám z okna a přemýšlím, že mám sakra komplikovaný život.
,,přijde mi to jak z telenovely"

Ještě, že máme poslední hodinu. Hned na to zazvonil zvonek a my si už automaticky balily. Alyu si k sobě do kabinetu zavolala učitelka, bohužel nevím proč. Ve třídě jsem zůstala jediná, vyšla jsem ven a najednou, mě někdo chytil za ruku a zatáhl do nejbližší místnosti, což byl shodou náhod kumbál, hádám podle toho malého prostoru kolem, protože byla tma.

Měla jsem strach, neznámý dotyčný mě furt držel za ruku a nevypadalo to, že by jí chtěl pustit.

,,K-kdo jsi?" Jasně klasická odpověď, připadám si jako v hororu.

,,Hádej" Odpověděl hraným hlasem.

,, Adriene?! Můžeš mi říct co to sakra děláš?! Okamžitě mě pusť ven!" Strach byl tatam, když jsem se dozvěděla, že je to ten pablb.

,, To nemůžu, potřebuju s tebou mluvit ať chceš nebo ne, po dobrým nebo zlým a ty jsi mi nedala šanci na to jít podobrém, tak jsem se musel uchýlit k tomuhle"
Nevypadalo to ale, že by mu to vadilo.

,,Tak aspoň rozsviť" V té tmě jsem se cítila celá nesvá.

,, Ne, takhle mám aspoň výhodu, že mě nevidíš " Řekl až moc úchylným hlasem a já se tak trochu začala i bát.

,, Tak co chceš?! Nejdřív mě odmítneš, protože pro tebe nejsem dost dobrá a teď když jsem konečně v pohodě tak mi musíš ničit náladu! " Zvýšila jsem hlas.

,,Tebe!" Ozvalo se po chvíli.

,, Heh? J-jak to m-myslíš?" Ne rozhodně neprovozuji dvojsmysly, ale tohle se prostě bez dvojsmyslu přejít nedalo. (Respektive autorka to nemohla přejít...)

Nato jsem ucítila jeho rty na těch mých. Přitlačil mě ke zdi a ruce mi dal nad hlavu. Nemohla jsem se ani pohnout.

,,Okamžitě mě pusť!" Měla jsem strach.

,,Ne, teď mám přesně to co jsem chtěl"

,,Pusť mě!" Řekla jsem zoufale a z očí se mi spustili slzy.

,,M-Marinett?" Jako by se probudil z transu. ,, J-já... Promiň" Pustil mě, hned na to otevřel dveře a zmizel. Já se zničeně svezla na zem a nechala slzám volný průběh.

Takžeeeee po straaaaaaašně dlouhé době nová kapitola. Já vím tohle už nikdo nečte, vzhledem k tomu, že jsem víc jak rok nic nevydala, ale zrovna jsem se nudila a nic lepšího mě nenapadlo, tak snad se vám bude líbit. :D

_klaris_

Don't Fight For MeKde žijí příběhy. Začni objevovat