Vzbudila jsem se v hřejivém náručí. Počkat cože? Luke mne svíral rukama okolo pasu. Pomalu, ale jistě jsem se od něj vyprostila. Luke jen cosi nespokojeně zabrblal pod vousy. Nebylo mu rozumět ani slovo. Měla jsem obrovský hlad, proto jsem nechala Luka Lukem a rozhodla se jít a vyžádat si od nich něco malého na zub. Po schodech jsem sešla až do kuchyně. Tam už strašil Ashton. Své navlněné vlasy měl rozházené do všech stran a vypadal jako strašidlo. Což ale nezabránilo tomu aby byl roztomilý a jako vždy legrační.
"Dobré ráno Ashtone" usměvavě jsem ho pozdravila a opřela se o tmavě hnědou linku.
"Dobré" zívl a otočil se na mne. Byl opravdu rozespalý. Vsadím se že do pozdní noci čučeli na filmy a málo se vyspaly.
"Vypadáš strašně" zasmála jsem se jeho kyselému pohledu, jako kdyby mu někdo místo vody nalil šťávu z citronu
"Ty taky nevypadáš nejlíp..." se smíchem na mne vyplázl jazyk a já mu to oplatila.
"A vůbec jakto že Luke nespal na gauči" nadzvedl obočí a lišácky se usmál.
"Jsem jeho host nenechám ho spát na tvrdém gauči" naštvaně jsem poznamenala a přeložla si ruce na prsou.
"Nemyslel jsem to špatně" pokrčil rameny a napil se. Poté dorazil Mike i ten měl vlasy doslova rozčepířené a snad každých deset sekund zíval.
"Ahoj Mikey" zasmála jsem se.
"Ahoj Calume" prohodil a sedl si na židli, jen co to udělal znovu usnul s hlavou na rukou. Nedivila bych se jdyby měl nějakou rptu promili v krvi. S Ashem jsme dostali příšernej výtlem.
"Tohle snad není ani možný" zasmála jsem se a setřela si slzy ze tváří.
"Co se tu děje?" přistoupil do debaty i Luke. I když měl též rozházené vlasy kde se dalo vypadal narozdíl od ostatních vcelku zkultivovaně, alespoň byl jak se patří oblečený a netvářil se jako naštvaný pakůň.
"Ale nic.. doufám že jste si užili noc" Ashton provokativně prohodil a konecně dopil nápoj v jeho ruce.
"Kušuj" hodila jsem po něm kus zmuchlaného papíru co ležel na stole. Luke se mohl potrhat smíchy, přiznávám že já taky. Ash byl opravdu bláznivý člověk. Většího dementa by jste nikde nenašli. Vyplázl na nás jazyk a zmizel za zdí.
"Jsi roztomilá" začervenal se. Vždy jsem si myslela ze když tohle někdo řekl začervená se holka, no tak asi ne.
"Hm... ty ale víc" zasmála jsem se a urovnala mu neposlušné prameny jeho jemných vlasů. Sladce se na mne usmíval.
"Nenechte se mnou rušit" Calum potichu šeptl, když okolo nás procházel do kuchyně. S Lukem jsme se od sebe pohotově odtrhli. V tom se probudil i Mikey do teď ležící na stole.
"Aahhgh dobré ráno" zívl a protáhl se.
"To je dost že taky vstaneš" zasmál se Luke a my s ním.
"Vtipné" zašklebil se.
"Nebylo by něco ke snídani?" otočila jsem se zpět na Luka s prosebným výrazem. Opravdu jsem byla hladová, ani nemáte ponětí jak.
"Samozřejmě že bylo" odvrátil se ode mne a otevřel skříňku. Vytáhl z ní cereálie a nasypal je do světle zelené mističky kterou též vytáhl ze skříňky. Ještě je zalil mlékem z lednice a podal mi je :
"Tady máš" zatvářil se.
"Děkuju, ale stačilo říct udělala bych si je sama" vzala jsem si od něj misku. Luke mi ještě podal lžičku.
ČTEŠ
"Wherever You Are" ( 5 Seconds Of Summer Fan Fiction )
Hayran KurguPříběh vypráví o šestnactileté australance Lydii Martin která of narození žije v Sydney, austrálie se svojí babičkou Elisabeth .. Poté co se její rodiče rozvedli zkolabovala a přestala vycházet z domácího prostředí, to jí vydrželo dlouhých pět let...
