"Wherever You Are" ( 5 Seconds Of Summer Fan Fiction )

"Strong"

Vzbudila jsem se brzy z rána. Umožnilo mi to o všem popřemýšlet. Během pár dní můj nudnej život nabral neuvěřitelných obrátek. Od základů se změnil. Znovu jsem se odhodlala vyjít do města na nákupy s Jess, potkala Mika a jeho kapelu, zamilovala se do Lucase, umřela mi má milovaná babička, přijel táta s jeho dcerou, Helliendra se chovala mile.. a teď je tu Luke. Jak to mezi námi vlastně je? Ležela jsem v měkkých dekách a dívala se na sněhově bílý strop. Dnes byl kupodivu velmi zajímavý. Chtěla jsem se odtrhnout z pevného sevřetí, Luke mi to ovšem nedovolil. Proto jsem zůstala a čekala až  se probudí..

(...)

Trvalo to hodnou chvíli, ale přeci jenom. Luke sebou  několikrát nespokojeně škubl a pootevřel oči. Po ránu byl vážně roztomilej.

"Kolik je hodin?" promnul si oči a loktama se zapřel do matrace.

"Asi něco po druhé" prohrábla jsem mu vlasy. Trochu se začervenal. Znovu si lehl a zadíval se na mne.

"Co na mě tak koukáš?" zasmála jsem se. Jen se mírně pousmál.

"Já jen že jsi krásná" natáhl ruku směrem vpřed a pohladil mne po vlasech. Takhle krásná chvilka trvala  jen do té doby než..

"Lydie nevíš na kolik stup...." do pokoje vešel ustaraný Rick. Byl směšnější než li jindy.  Okolo pasu měl uvázanou červeno modrou zástěru s květinovým vzorem a ve vlasech mouku. Měla jsem co dělat abych nevybuchla smíchy a Luke nejspíš taky.

"Ou, nevěděl jsem že tu máš svého kluka, mimochodem jsem Rick" bratránek se mile usmál na stále se křenícího Luka.

"Já Lucas, ale říkejte mi Luke" oplatil mu milé přivítání.

"No nic, já si snad poradím. A žádný vylomeniny. Sama dobře víš že ve svých dvacetiosmi nejsem příliš vzručný" vyplázl na mne s úsměvem jazyk a zmizel s tichým zaklapnutím dveří na chotbě. Věděla jsem kam tím mířil.

"Tak to bylo divný" otočila jsem se a otevřela skříň. Měla jsem v plánu se převléct. Jen Luke mi v tom tak trochu bránil. Tedy ne že by mi to vyloženě vadilo, ale nebylo to dvakrát příjemné. Proto jsem si z šatníku vzala černé legíny a bílé triko a znovu ji zavřela. Chystala jsem se jít převléci do koupelny.

"Kam jdeš" Luke se přetočil a sedl si na okraj postele. Zívl si.. Myslím že je sladkej při každé činnosti..

"Jen do koupelny, hned jsem zpět" s úsměvem přikývl a znovu sebou švihl na postel. Vyšla jsem na chotbu a zamířila do koupelny. Oblečení jsem položila na kraj vany a zamkla za sebou. Svlékla jsem ze sebe věci na spaní a položila je na koš s prádlem. Natáhla jsem na sebe triko s potiskem "I need you more then free wifi" a později i legíny.

"Mohlo by to být horší" Pomyslela jsem si a ještě naposledy se prohlédla v zrcadle. Vlasy jsem si vyčesala do culíku a odemkla. U dveří mého pokoje stál Luke, už také patřičně oblečný a upravený. Nebudu vám lhát podlamovala se mi kolena.

"Lydie opravdu mě to moc mrzí, ale už budu muset jít, nebo se kluci zblázní" zadíval se na mne se psíma očima.

"No.. já to chápu" zasmála jsem se. Chvíli na to už jsme stálý u domovních dveří.

"Tak ahoj" objal mě... dlouze a vášnivě. Než jsem se stačila vzpamatovat stál u branky. Naposledy jsem mu zamávala a byl v čudu...

"Ahoj" šeptla jsem do studeného vánku a zadívala se do dálky. Tuším že vše bude jestě zajímavé...

Omlouvám se že je to krátký díl:/ mám málo času. Snad se líbí.