𐌉 Ⱃ𝑒𐌉𝗂𝑒𝗏𝑒 ყ𝘰𝑢³ 〔ന𝑢𐌉✝𝗂𝗏𝑒𝘳⳽𝑒³〕

1.

Šel do obýváku a vyházel vše z poliček, konferenčního stolku, ze skříní i knihoven. Nikde nic. Pak ho napadlo pár věcí pro schovávačku. Poslední část knihovny neprohledal. Začal z ní všechny knihy vyhazovat, ale narazil na jednu, co vyhodit nešla. Pouze s ní lehce pohnul a v místnosti něco cvaklo. Otočil se a v zemi se ze spod podlahy objevil kovový malý trezor.

Ten následně odemkl s pomocí svých zkušeností a otevřel jej. Našel co hledal. Červenou knížku s hvězdou na přední straně. Pomůcka k ovládnutí Winter Soldiera.

Knížku si schoval do kabátu a vytáhl si následně malý bloček s tužkou. Měl v něm různé výpisky a na jedny důležité nalistoval.

Měl tam zapsaného Kapitána Ameriku. Již dvakrát přeškrtnutého, protože o toho se už nemusel starat. Pod ním další dvě jména. Amber Sydney George - Winter Soldier a James Buchanan Barnes - Winter Soldier. Oni dva byli jeho aktuální cíl.

*O dva dny později - Kongres USA ve Washingtonu D.C*

„Slečno Romanoffová, jak bylo všem před pár hodinami sděleno, tak váš tým přišel tragicky o jednoho z vašich členů. Mohla byste nám o tom říci více?" jeden z vyšších lidí položil přítomné Natashe otázku.

Nervózně polkla a začala se plně soustředit na muže z politiky a ignorovala novináře, co jí fotili při každém pohybu nebo slovu.

„Mohu k tomu pouze jen dodat, že nešlo o žádnou akci směřovanou proti občanům a lidem z politické strany. Jednalo se o srovnání takzvané organizace, která pronásledovala Kapitána Ameriku již od války a dva dny zpět s ním zkoncovala úplně."

„Pořad jste nám neodpověděla na danou otázku," zopakoval to stejný muž. Čekali na odpověď. Novináři stále fotili a kongresovou místnost ozařovaly záblesky fotoaparátů.

„Byla jsem sem poslána za celý tým. Všichni chceme veškeré informace udržet v soukromí a neprozrazovat nic, co by nechtěl Rogers říct," odpověděla jim takovou menší oklikou, aby nemusela mluvit přímo.

„A co jeho dcera Lily Sarah Rogersová?" promluvil odněkud jeden z novinářů. Natashe přišla na mobil SMS od Clinta, že už na ní čeká před budovou kongresu a pomalu vstala.

„Dostal jí do trvalé péče Anthony Stark," odpověděla jim a vydala se pryč. Ignorovala varování ostatních vyšších a procházela uličkou mezi nováři, co jí pokládali další a další otázky ohledně Steva a Lily.

Vyšla z budovy a vydala se zrovna k pomalu přijíždějícímu autu, v němž seděl Barton. Zastavil jí, nasedla si k němu a zatemnili okna, aby na ně novináři neviděli.

„Jedeme. Ráno je pohřeb. Vezmeš si Lily na starost?" zeptal se Clint, když se rozjel pryč směrem NY.

„To se ví, že ano. Bude si to teď hodně vyčítat, protože stála Rumlowovi na ráně a Steve ze sebe udělal štít, aby ji ochránil," povzdechla si a zadívala se z okna před sebe.

„Jakmile jsme ho dostali do nemocnice, tak se od něj nehnula. Po operaci se probral, tak si spolu chvíli povídali a chvíli na to mu selhalo srdce," vysvětlil Clint zkráceně, co se stalo. Natasha přikývla a dále se nevyptávala, protože si potřebovala zařídit důležitý telefonát.

*Mezitím - Avengers Tower NY*

Snažím se už skoro dva vzpmatovat z toho, co se stalo. Sedím ve svém nově přiděleném pokoji v AT a sedím mlčky na posteli. Před očima mi stále probíhal celý průběh děje z nemocnice, kde jsem přia o osobu, které jsem věřila že všech nejvíc. I víc než Samovi a Natashe.

Někdo zaťukal na dveře. Lehce jsem zvedla hlavu, abych se podívala kdo to byl a vešla Pepper. Mile se na mě usmála a nesla v ruce tác s hrnkem kakaa a talíř se sušenkami. Odvrátila jsem pohled a lehla si na postel zády k ní. Zaslechla jsem od ní krátké povzdehnutí a pak jen ucítila, jak se za mými zády prohnula matrace postele.

„Poslyš...to, že se teď před všemi uzavřeš neznamená, že si tím nějak pomůžeš. Jsme tu od toho, abychom ti pomohli, podpořili tě," pohladila mě po vlasech na hlavě.

„Ty nevíš jaké to bylo. Kdyby nebylo mě, tak by žil. Kdybych se tam tak blbě nepřipletla, tak by se ze sebe nemusel dělat štít a nechat se zabít místo mě," ucítila jsem, jak mě v očích tlačí slzy a bylo to poznat i na mém hlase. Tak moc jsem si teď přála dostat tu kulku místo něj.

„On moc dobře věděl, jak to skončí. Neobviňuj se z toho," hladila mě po vlasech dál a potom lehce krouživými pohyby po zádech.

„Celou dobu jsem ho držela za ruku. Mluvila s ním a když se najednou začal ztrácet, tak ho doktoři už znovu neoživili," už jsem brečela a popotahovala. Pepper mě přiměla se posadit a objala mě. Objala jsem jí taky a svými slzami jí zmáčela nové pracovní sako. Nic si z toho nedělala.

Utěšovala mě. Hladila po zádech a našeptávala mi hezké věci, abych myslela na lepší, než smrt vlastního otce. Zanedlouho jsem přestala brečet a Pepper mi podala kapesník, do kterého jsem si otřela slzy.

„Lepší?" podívala se po mně a já přikývla. Pousmála se a podala mi tác s jídlem. „Najez se. Dva dny jsi skoro nic nejedla a sama jsi kost a kůže."

„Jo, díky,” zamumlala jsem a vzala si sušenku. Pepper položila tác přede mě na postel a vstala.

„Ještě si něco musím zařídit. Kdykoliv budeš něco potřebovat, obrať se na mě, Rhodeyho, Tonyho, Happyho a případně Jarvise,” rozcuchala mi už takhle poničený účes.

„Ale notak!” protočila jsem očima, Pepper se zasmála a vydala se se pryč.

„Tak se zatím měj,” podívala se na mě ve dveřích a po té odešla. Tác s jídlem a kakaem jsem položila na noční stolek a plácla jsem sebou do měkkých přikrývek postele. Bez zájmu jsem se zadívala na jídlo a po té jsem se převalila na druhý bok. Na druhém stolku byli fotografie Avengers, S.H.I.E.L.Du apod. Dal mi je sem Sam, než někam odjel. Mohla jsem na fotkách vidět všechny. I Steva, který se šťastně usmíval po boku Thora a Natashy.

Stekla mi smutkem po tváři slza a fotku jsem přiklopila. Už je na lepším místě, než je tady…