𐌉 Ⱃ𝑒𐌉𝗂𝑒𝗏𝑒 ყ𝘰𝑢³ 〔ന𝑢𐌉✝𝗂𝗏𝑒𝘳⳽𝑒³〕

16.

„Děcka, musíte odtud zmizet,” přikázal nám Tony, když po dvou nepřátelích vystřelil paralyzující paprsky. Spidey se po mně podíval, tak jako já po něm, ale nikam jsme se zrovna nehrnuli. Zrovna v tu chvíli na nás vyběhli všichni tři. Steve začal střílet na Tonyho, Spideyho napadl kovoručka a na mě vyběhla Amber. Luk však zrovna nedržela, ale dvě dýky mířený na mě. Chytla jsem její ruce těsně nad mojí hlavou a pokoušela se jí vzpírat.

Když se mi to dařilo delší dobu, jednoduše mě nakopla do kolene, při čemž jsem bolestně vyjekla a její ruce pustila. Za nohu jsem se v menší křeči chytila a pohlédla na bojujícího Iron Mana a Spider-Mana.

Tony dopadl po dalším úderu Steva zády na zem. Když po něm chtěl voják znovu vystartovat, podařilo se Starkovi rychle odletět a odrazit od pavouka dalšího vojáka.

„Dělejte, hned!” Tony už zvýšil hlas. Chtěla jsem něco říct, ale to už mě čapl Spidey a zasadil ránu Amber do břicha. Ta se odpotácela se sýpavým dechem, takže mě pavouk vzal do náruče a podíval se k oknu.

„Ne!” křikl Cap, ale ten, co mě držel to ignoroval a oknem se mnou v náručí přiskočil. Chytla jsem se ochránce pevně kolem krku a zavřela oči, protože výšky jsem zrovna nemusela. Brzy jsme dopadli, spíš Spidey, nohama na zem a postavil mě na zem.

„Konečná stanice, prosíme vystupte,” zahlásal pavouk a podíval se přes půlku města na svítící patro, kde byli ty čtyři.

„Kdo jsi?” tázala jsem se kluka v modročerveném upnutém oblečku. Ten se po mně zpětně podíval a nadechoval se pro odpověď, ale to by ho nesměl přerušit nelidský řev nějaký příšery.

„Banner!” vyhrkli jsme oba najednou a zadívali se do ulic. Byl slyšet i řev vyděšených kolemjdoucích, když jim Hulk začal ničit obchody a obydlí.

„Pane Starku, doktor Banner vzal čáru,” řekl Spider-man do komunikátoru a uvědomil tak Tonyho o situaci.

„Někoho tam pošlu, ale ty se k němu nepřibližuj!” zdůraznil Stark poslední slovo ve větě a přerušil spojení.

Dívala jsem se stále do ulic. Přeloženo. Byli jsme oba na vrcholu nějaké budovy. Hulk bořil budovy, jako domečky z karet. Zcela bez problémů.

Když se pavouk nedíval, vyhledala jsem požární schodiště. Seběhla jsem po něm o patro níž a takhle potom pokračovala s dalšími dvěma patry. Až po chvíli jsem zaslechla Spideyho, jak mě volal.

Dostala jsem se na zem a rozeběhla se směrem k části, kde byl běsnící Bruce. Na poslední chvíli jsem dokázala uskočit před padájícím autem směrem ke mně a jen tak tak jsem vybalancovala rovnováhu na svých nohou.

„Bruci, přestaň!” zavolala jsem na něj. Hulk se na zastavil a ohlédl se po mně. Ztuhla jsem, když vyběhl proti mně. Rychle jsem se tedy vydala na útěk a po několika metrech se musela skrčit, když po mně hmátl velkou rukou.

Nahromadila jsem si schopnostmi vodu v dlani a po té jí po něm hodila. Trefila ho do hlavy a Hulk se pár metrů odpotácel. Zuřivě zařval, což mě pobídlo k dalšímu útěku. To už mě cestou sebral Spidey a snažil se se mnou dostat pryč.

„Zbláznila ses?!” vyjel na mě, ale pak jsme oba vykřikli, když mu Hulk přetrhl pavučinu, které se hrdina držel. Spadli jsme tvrdě na zem. Já se odkutálela pár metrů od něj a před očima se mi zatmavovalo. I tak jsem měla ještě dost sil se překulit na břicho.

„Hej, obludo. Tady!” zaprovokoval někdo sebevědomím hlasem. Zapátrala jsem očima, odkud to pocházelo. Na druhé straně ulice stál Clint. V ruce svíral luk s šípem na natážené tětivě a mířil na Hulka.

Hulk se po něm otočil a vyběhl na něj. Clint vystřelil a z šípu byla najednou síť, která Hulka celého pohltila. Hulk jí začal vší silou trhat, ale nešlo to. Hned na to na obloze objevili blesky a hromy.

Náznak toho, že se za pár sekund objevil Thor a hodil z výšky na monstrum své kladivo, čímž ho uzemnil. Dopadl na nohy vedle něj.

„Heimdall mi dal vědět, jakmile se tu začalo něco dít,” pronesl bůh hromů ke Clintovi a otočil se se na mě. Usmála jsem se, ale brzy mě přešel, když mi pomáhal na nohy a zabolela mě záda.

„Zvládl bych to,” zamručel nevrle HawkEye. „Odejdu na pět do penze a všechno se podělá.”

„Všechno sám zvládnout nemůžeš, milí bratře,” zakroutil nad ním Thor hlavou. Clint si pobaveně uchechtl.

„Od doby, co se Steve vydal hledat svoje kámoše, tým šel slušně pomalu do kytek. Jakmile zemřel, Avengers už nebyli to, co bývali.”

„Clinte, počkej-” pokusila jsem se ho přerušit, ale hned na to jsem zalapala po dechu a rozkašlala se. Barton se rozeběhl k nám a Thor mě opatrně posadil na zem.

„Lily, to nic,” zašeptal HawkEye a přiložil mi dlaň ruky na čelo. „Celá hoříš.”

„Já žádné plameny nevidím,” nechápal Thor a Clint se plácl do čela. Začala se mi točit hlava.

„Má horečku. Je nemocná, idiote,” vyjel na hromovládce a vyzvedl mě do náruče.

„Doktoři z Asgardu jí určitě dokážou pomoci,” nabídl Thor služby z jeho domoviny, ale lukostřelec zavrtěl hlavou a otočil se k němu čelem i se mnou.

„Tady si s ní poraděj taky. Ne díky,” odsekl Clint a rozešel se pryč, při čemž se podíval po zvedajícím se Spidey aspoň do kleče. „A ty mladej. Příště dávej bacha, jak padáš.”

„Ale, pane Bartone,” zkusil to pavouk, ale Clint Howard okamžitě ignoroval a nesl mě k autu na konci ulice. Položil mě na zadní sedačky a ještě jednou se podíval po Thorovi, svázaném Hulkovi a Spider-Manovi, než nasedl do auta a odjel se mnou pryč.