[Ukončeno-Nedopsáno] Můj Příběh (Undertale OC Story) [CZ/SK]

5.Kapitola

*Timeskip*

Šla jsem za Alphys, ale tentokrát sama. Nechtělo se mi znova otravovat Asriela nebo Charu, i když s něma chodím všude. Chtěla jsem se Alphys zeptat, jestli stále neví co má moje duše za vlastnosti. Všichni totiž říkají, že lidská duše se dělí do sedmi základních barev. Červená, zelená, žlutá, oranžová, světle modrá a tmavě modrá. Já mám ale jinačí duši. Je světlounce bílá, a v ní se pohybují malé červené a růžové částečky. Přišli jsme na to, když mě chtěl Asriel naučit se bránit kdyby na mě někdo zaútočil. Stále si pamatuju, jak na moji duši překvapeně a zmateně koukal. Nikdo neví žádné informace o něčem takovém. Ani Alphys která jsme si mysleli že to bude vědět.

Došla jsem k laboratoři a zaklepala na dveře. "Alphys? To jsem já, Thea." Řekla jsem a dveře se otevřeli. "A-ahoj Theo! Co p-potřebuješ?" Řekla koktavě Alphys. Koktala pořád, i když už si na nás zvykla. Pořád je k vůli něčemu nervózní.. "Přišla jsem se zeptat jestli jsi nepřišla na něco nového o mojí duši" Řekla jsem a Alphys mě pozvala dál. Vešla jsem tedy do budovy a nechala zavřít dveře. Mettaton tu naštěstí nebyl, takže nás nemohl nějak otravovat. "B-bohužel ne, ale můžu ti zopakovat to, na co jsme přišly minule." Řekla Alphys. Zamyslela jsem se, ale nakonec jsem řekla že ano. "N-nevíme toho tolik, ale tady něco je" Řekla Alphys a začala znova mluvit. "Z toho co jsem vypozorovala tak vyšlo to, že tvoje duše nemá žádné speciální vlastnosti, nebo o nich ještě nevíme. Jinak se chová jako duše každého člověka." Měla pravdu, neveděli jsme toho moc, ale i tak mi to stačilo. "Dobře, děkuji Alphys že jsi se na to alespoň podívala" Řekla jsem a usmála se na ni. Jelikož už jsem nic nepotřebovala tak jsem se rozloučila a vyšla ven.

Nepřevezla jsem se u převozníka ale procházela se po podzemí. Pamatuji si jak jsem tudy kráčela poprvé.. Čas ubíhá rychle. Pomyslela jsem si. V tom jsem si na něco vzpomněla.

FlashBack:

Bylo už docela pozdě, tak jsem šla do našeho pokoje a zalehla rovnou do postele.

Přijď někdy za námi. Dostaneš se k nám tím, že vejdeš do skryté místnosti která je ukryta v královské zahradě. Je tam portál do kterého skočíš. Potřebujeme si o něčem promluvit.

Uslyšela jsem hlas ve své hlavě a okamžitě se probudila a sedla si. "Co to bylo?.." Řekla jsem si. "Theo.. já chci spát tak si tu nemluv sama pro sebe.." Řekla rozespale Chara která vzápětí hned usnula. To bylo.. divné.. Ten hlas? Kdo to byl?..

Konec FlashBacku

Možná bych se mohla skusit podívat po té tajné místnosti.. Pamatuji si, že ten hlas nezněl nebezpečně..

Zrychlila jsem svůj krok a došla do zámku, ve kterém jsem přišla do naší královské zahrady. Byl to menší otevřený prostor uvnitř kterého byla tráva posázena různými květiny, na zemi byla fialová deka lemovaná zlatou látkou, na bocích zahrady byli malé kamenné skalky ze které vedl i jeden vodopád slévající se do malého jezírka. Že by to bylo tam? Prišla jsem k vodopádu a skusila se podívat za něj. Něco tam bylo. Opatrně jsem se protáhla mezerou abych se nijak nepomočila a skočila do toho prostoru. Nic tu nebylo, až na jednu skvrnu od barvy. "Nic tu není.. jdu zpátky" Řekla jsem si když jsem ale něco znova uslyšela.

"Skoč do ní, je to portál. Vím, že to nevypadá moc přesvědčivě ale věř mi"

Začala jsem se kolem sebe zmateně otáčet abych viděla kdo to řekl, ale nikdo tu nebyl. "Kdo to řekl?!" Zeptala jsem se ale nic se neozvalo. "Fajn, takže teď si skočím do skvrny od barvy. Snad tu nikdo není, nechci aby si o mě někdo myslel že jsem nějaký podivín co skáče do barev.." Řekla jsem si. Opatrně jsem jednu nohu namočila do barvy s pochybnostmi že to bude fungovat. Než jsem se nadála, byla jsem celá v barvě a jakoby se kameny kolem mě změnily na úplně jiné prostředí. Teleportla jsem se. S vyděšeným výrazem jsem se rozhlížela kolem sebe. Nevěděla jsem že to bude fakt fungovat. Ještě chvíli jsem se dívala kolem než jsem si uvědomila že vlastně ani nestojím na zemi, ale vznáším se. Tady fyzikální zákony asi nefungují.. Kolem mě poletovali miliony papírků s nějakými nápisy na sobě. Teď jsem si ale všimla tří postav v dálce. Uviděli mě a teleportly se ke mě. Byli to.. TŘI SANSOVÉ? Každý z nich měl jinačí oblečení, malé hvězdy v očích a rozhodně byli všichni menší než "můj" Sans.. Je to strašně divné vysvětlovat.

"Ahoj! Neboj, vše ti vysvětlím" Řekl první Sans co vypadal jako malířská verze Sanse. Ale ten hlas jsem poznala, byl to ten co mi zněl v hlavě a říkal mi ať skočím do té barvy.

Já jsem přikývla a on se začal představovat.

"Já jsem Ink Sans, ale říkej mi jen Ink. Tenhle vedle mě je UnderSwap Sans, ale všichni mu říkají Blue nebo BlueBerry." Řekl a ukázal na kostlivce s modrým šátkem. Vypadal docela dost roztomile..

"A tohle je Dream" Dokončil větu Ink který tentokrát ukazoval na posledního usměvajícího kostlivce s korunkou a pláštěm.

Nevěděla jsem co mám dělat, ale nakonec jsem začala něco mluvit. "Ráda vás poznávám! Já jsem Thea." Řekla jsem. "Já vím" Řekl Ink a já se na něho nechápavě podívala. "Jak?" Zeptala jsem se. "Heh, asi začnu s vysvětlováním." Řekl Ink.

"Takže, ty žiješ ve vesmíru který se jmenuje Undertale. To je ten nejhlavnější a základní vesmír. Postupem času jsem se zrodil i já. Neměl jsem svůj vlastní vesmír, ale byl jsem v Anti voidu. Neměl jsem nic co dělat, jen čekat až se něco stane. Pak jednoho dne, vznikl Alternativní vesmír. Skráceně Aučko. Byl stejný jako ten váš až na pár důležitých změn. Váš vesmír byl, je a bude vždy základ podle kterého se Aučka tvořily. Postupně se tvořily další a další Aučka, až jich bylo nezpočet. Všechny vesmíry byli unikátní a měli své kouzlo. Nemám magii jako většina monster, takže jsem se nemohl z voidu teleportovat. Jednou jsem tam seděl, dokud se nezrodila nová postava vedle mě. Další Sans, který vypadal docela hodně děsivě. Měl černé kosti, červené bělmo, jeho tělo se glitchovalo a poletovali kolem něj nápisy ERROR. Byl právě stvořen, takže byl den v bezvědomí. Ten den byl můj největší okamžik života. Kreator co mě stvořil ke mě promluvil. Říkal, že mám velice důležitou roli ve svém životě. Ten Sans co u mě ve voidu ještě ležel v bezvědomí se prý jmenuje Error a má být ničitel. Má za úkol ničit Alternativní vesmíry a já jsem byl zvolen jako ochránce. Byla mi darována magie, ale používat ji mohu jen díky svému štětci, ale to už je jiná kapitola. Takže abych to skrátil- Já jsem ochránce. Error je ničitel který ničí Aučka a denně spolu kvůli nim bojujeme. Blua a Dreama jsem potkal když Error ničil jejich vesmír a oni byli ochotní mi pomoct a teď bojujeme spolu což způsobuje že Errora většinou vždy porazíme, protože on je jen jeden a my jsme tři." Domluvil Ink.

Já jsem nic neříkala a jen zpracovávala informace ve své hlavě. "Dobře.. počkat, znamená to že se znám osobně s ochráncem všech Alternativních vesmírů?" Zeptala jsem se. Ink kývl hlavou. "Ale proč jste si se mnou chtěli promluvit? Já s tím nemám nic společného ne?" Řekla jsem.

"To sice ne, ale tvoji duši by mohl chtít Error nebo nějaký další zabiják.." Řekl Ink. "Co znamená moje duše?!" Zeptala jsem se. Fakt hodně bych to chtěla vědět.

"Tvoje duše znamená..

Pokračování příště! Doufám že se vám tahle kapča líbila :3 Museli tady být Star Sanses protože jsem jejich fanoušek! :33 A ještě pokud to nepůjde poznat, tak Thea ještě neví že Dream je ten "princ" a o Nightovi nemá ani sebemenší tušení :D