[Ukončeno-Nedopsáno] Můj Příběh (Undertale OC Story) [CZ/SK]

8.Kapitola

Najednou se kolem mě obmotalo něco slizkého a černého. Lekla jsem se a chtěla zakřičet, ale ta divná věc, dalo by se tomu říkat chapalo, mi zacpalo pusu tak abych nemohla mluvit ani křičet.
Vyděšeně jsem se podívala odkud to vedlo a pak jsem ho uviděla. Další Sans. Vypadal jako můj Sans, ale byl celý pokrytý nějakým černým slizem který z něho nechutně stékal. Jedno oko mu nebylo vidět, a to druhé mu svítilo světle modře. Na obličeji měl nasazený šikmý úsměv. Ze zadu se mu vytvořily další chapadla která mě okamžitě chytla. Stikla mě hodně pevně a taky to hodně bolelo. Ten podivný Sans se jen škodolibě usmál, vytvořil portál a hodil mě do něho. Když jsem se teleportovala, chapadla mě už nedrželi což způsobilo že jsem spadla z docela velké výšky na zem. V sedě jsem se skrčila. Ani jsem se pořádně nepodívala kde to jsem. Stačila jsem vidět jen nějaké místnosti u kterých byly místo stěn mříže. Pravděpodobně cely nebo něco takového. Ten Sans- ani nevím jeho jméno, si mě přitáhl za vlasy a hodil se mnou do jedné. Zakřičela jsem bolestí. On nic neříkal, jen se s velikým úšklebkem usmíval, zavřel dveře a odešel někam pryč.

"N-n-ne! P-prosím! J-já nechci!"
Křičela jsem s uplakanýma očima.

*But nobody came.*

Propadla jsem panice. Vůbec jsem nevěděla co mám dělat. Strašně moc jsem se bála. Cítila jsem jak se mi zrychlil dech. Začala jsem se strachem třást a snažila se uklidnit. "Už je to tady! Už  si pro mě přišli. Brzo bude konec!" Schoulila jsem se do klubíčka. Ani jsem se nestačila s nikým rozloučit! Kdybych neměla tu svoji pitomou vzácnou duši! Strachem mi padaly slzy jedna za druhou. Nehybně jsem tam ležela a jen se třásla. Pak jsem si vzpomněla na Inka. Okamžitě jsem začala hledat mobil. Jak jsem ho našla, začala jsem rychle psát Inkovi.

Já: INKU!! POMOC!

Ink: Co se děje?!

Já: NĚKDO MĚ UNESL A JSEM-

Nestihla jsem dopsát zbytek zprávy protože se mi vybila baterka. "NE! T-Teď ne!.." Vykřikla jsem beznadějně. Nestihla jsem mu ani vůbec popsat KDO mě to unesl a kde to jsem! Popravdě taky si vůbec nejsem jistá kde se teď nacházím, ale alespoň bych mu to tu popsala.

Byla jsem tu sama. Úplně sama. Podařilo se ni uklidnit, ale stejně jsem na tom hodně psychicky špatně. Seděla jsem, opřená o zeď a rozhlížela se kolem sebe. Všechny zdi byly hrozně tmavé a nebo umazané od toho divného slizu. Jinak prázdno. Úplně prázdno. Nic tu nebylo. Marně doufám že mě tu někdo najde.
Začala jsem přemýšlet. "Co mi bude dělat!?" "Proč mě hodil zrovna sem a rovnou nezabil?!" I když.. Pravda, na co by mu bylo kdybych měla rychlou smrt že? Určitě mě bude chtít mučit jak Ink popisoval Errora. Tohle ale určitě nebyl Error. "POMOC!!" Začala jsem křičet, ale nikde nikdo.

*Pohled třetí osoby*

Error seděl ve voidu. Neničil právě žádné vesmíry, ale vytvářel panenky. Dá se říct že to byla jediná věc která mu šla, pokud se nepočítá ničení. Právě dokončil panenku Inka. Error se na ni se zlostným výrazem podíval. "BrZy bUDeš MrtVej!" Vykřikl Error, utrhl hlavu panence a odhodil ji pryč. Zamračil se na místo kam dopadla a začal si mluvit pro sebe. "pCHe! MYsLÍ sI jAk jE vŠecHNy uChRání! hODnĚ Se pLetE.. Už mÁm PlÁn. DoUfÁm žE Se tI bUDe lÍbiT InKu.." Řekl Error a začal se glitchovat daleko více než předtím. Jakoby to nestačilo, začal se velmi glitchovaně smát. Jeho smích mu přeskakoval do různých výšek.
HahAhaAHahaHahA!-
Errorův smích přerušil štětec který ho trefil do obličeje. Error byl trochu vytočený, a než se vzpamatoval Ink už rychle sebral ze země svůj štětec. "KDE JE?!" Křičel Ink. Error se na něj nechápavě podíval. "JaKo cO?" Zeptal se. "Thea!" Vykřikl naštvaně Ink. Error vypadal ještě více zmateně. "KdO jE tHeA?" Zeptal se Error s úšklebkem. Ink chtěl na Errora znova křičet, ale pak si něco uvědomil. "Ty jsi ji neunesl?" Zeptal se Ink. "pRoČ byCh mĚl?" Zeptal se Error. "AlE tO Už jE jEdnO, tEď tU máM TeBe!" Vykřikl Error a vyvolal své provázky které byli připraveny chytit Inka. Už byli malinký kousíček od Inka, ale nestačily ho obmotat protože se pod Inkem objevil portál a on se teleportoval. Error zůstal sám v Anti voidu. "NemŮžEš nAvžDy uTíkAt!" Zakřičel hodně naštvaně Error.

"Inku! Musíš si dávat větší pozor!" Vyčítal Blue Inkovi. "Kdyby neudělal Dream portál tak by tě mohl Error zabít!" Pokračoval dále Blue. "Promiň.. Jen jsem byl zamyšlený.." Odpověděl Ink. "O čem?" Zeptal se Dream. "Jde o to, že Theu někdo unesl." Řekl Ink. "Oh.. Aha.." Řekl Dream. "A ten někdo není Error." Dokončil svoji větu Ink. "Cože?! Ne!" Vykřikl Dream zoufale. Jako první věc která ho napadla byl Nightmare. Už nesnesl jen tu představu že by musel znova bojovat se svým bratrem. Bolelo ho to u srdce. I když je jeho bratr takový jaký je, stále věřil že se může změnit. Zatím to tomu ale moc nenasvědčovalo.

Ink objal Dreama který neměl daleko k slzám. "Shh.. Bude to dobrý.." Začal ho utěšovat Ink. Blue taky nakonec Dreama objal. "D-Díky že t-tu pro mě jste.." Šeptl Dream. Hned se ale odtáhli a začali vymýšlet plán. "Ale nejsem si jistý jestli ji má skutečně on.. Ještě je tu SwapFell a tihle další lidi.." Řekl nejistě Ink. "Musíme to nějak zjistit!" Řekl Blue. "Heh, máš pravdu. Vypadá to jako další mise pro Star Sanses" Řekl s úsměvem Ink. Blue s Dreamem kývli a začali se radit mezi sebou co by mohli udělat.

*Thein pohled*

Seděla jsem stále skrčená na zemi. "Co bude dál?"

Vysoukala jsem ze sebe další kapitolu :D Btw. Možná tu budou nějaké problémy co se týče skloňování, třeba Thein pohled co? :D Pravděpodobně je to špatně ale mě to je jedno! xD Bože, asi bych se měla uklidnit..
Snad se vám to líbilo :³ a rozhodně nepočítejte že ten ship bude tak brzo.. To rozhodně ne :P