Seděla jsem před operačním sálem a hlavu schovávala do dlaní. Tak moc jsem plakala a nikdo mě nedokázal utišit. Lidé kolem procházeli a odcházeli. Nikdo se nezastavil, neobjal mě a neutišil mě. Ty jsi tam taky nebyl. A to ve mně vyvolávalo takový vztek. Nejen na ní, ale i na tebe. A to jste brzy poznali. Velmi brzy. Ven vyšla sestra i s doktorem. Už jsem pochopila proč lidi ve filmech tak rychle vstávají. Aby mohli zase rychle padnout na kolena. Sesypala jsem se jako domeček z karet. Plakala jsem tam dlouho. Hrozně moc dlouho, a ještě několik dní poté. Jenže tehdy jsem musela odejít domů. Pokusila jsem se posadit, a to se mi i povedlo. Jen nevím na kolikátý pokus. Řasenka mi společně se slzami stékala po tvářích. Nevnímala jsem, kam jdu a ani to, kdo jde přede mnou. A jako na potvoru, jsem do někoho vrazila. Co jste tam do háje dělali?
ČTEŠ
Jen tobě
RomanceSetkali se jen náhodou. Ale i tak to stačilo k tomu, aby toho mohli litovat. Nebo alespoň, jeden z nich. Dopisy o to, jak dokáže být přátelství náročné, ale přesto i to nejlepší, co vás mohlo potkat. Avšak, zvládne to Lily překonat a dočkat se šťast...
