Diabolik Lovers - Lesbička v sídle heteráků

Kapitola 11. : Kouzlo alkoholu

Reiji vyšel spolu s Orino, která se držela jeho rámě, zpět do taneční haly. Zastavili se před začátkem rozdvojeného schodiště, protože to, co uviděli je vyděsilo natolik, že prostě nemohli jinak. Všichni hosté jakoby si řekli: ,,Do háje s formalitami!" a utvořili si párty podle svého gusta, jinými slovy: nezvladatelná chlastačka. No, ona vlastně drtivá většina hostů byla ve věkové kategorii ,,mladiství", takže se vlastně není ani čemu divit. Shu jako obvykle spal na tmavě zelené sedačce, protože si asi řekl: ,,Když si mě nikdo nevšímá, tak proč ne?", Subaru se s polospícím Kanatem motal v kruzích, které měly evidentně znázorňovat tanec, stále se usmívající Teddy svému majiteli břichem ležel na jeho, nyní rozčepýřených, fialových vlasech, takže Kanato vypadal jakoby mu na hlavu skočil headcrab ze hry Half-Life, a po Rice s Kaori a Laitovi s Ayatem jakoby se slehla zem. A jako kdyby toho nebylo málo, najednou dovnitř vešla parta čtyř nečistokrevných upírů, alias bratři Mukami. ,,Čau všichni! Jaký to tady bylo předtím než jsme přišli?" zvolal blonďák a všechny dívky se k němu jako na povel rozběhly. ,,Kou-kun!" rozkřikly se ještě za běhu všechny ty lehké děvy. ,,Co ti tady dělají?!" zeptali se ve stejnou chvíli Reiji i Orino, kteří se objevili každý u jednoho Midořina boku. Hraběnka vypadala, že jí za chviličku klepne a Aoi se zjevila za ní a dala jí ruku před pusu. ,,Přeci nebudete mluvit sprostě před hosty, ne Sato-sama?" zašeptala jí do ucha její démonka a Midori jí něco nesrozumitelně zamumlala do dlaně. ,,Promiňte, co jste řekla?" zeptala se jí Aoi, sundala jí ruku z úst a brunetka spustila: ,,Řekla jsem, drahá Aoi, má milovaná sestřenko a spol," jedovatě se podívala na Reijiho a pak pokračovala: ,,že ty nové čtyři kretény jsem nepozvala já a vsadím se, že ani mí rodiče!" poté už zcela v klidu dodala: ,,Když mě nyní omluvíte, jdu je, pokud možno, nějak racionálně vyhodit z mého večírku." Potom, s myšlenkami temnějšími než noc a téměř psychotickým úsměvem, odešla směr bratří Mukami. Všichni čtyři se jí už na první pohled lekli a začali couvat ke vstupním dveřím. Její psycho úsměv vystřídal ten nejroztomilejší, na který se zmohla. ,,Víte vůbec, kdo jsem?" zeptala se a jediný Kou přikývl. ,,Myslela jsem, že jsem populárnější... No, nevadí. Jsem Midori Sato, hraběnka a taky upírka, se kterou si opravdu není radno zahrávat, jelikož vlastním démona. Takže mi prosím pošlete pohled z pekla až tam budete, ano?" řekla, krátce a zlomyslně se zasmála a pak zvedla pravou ruku. ,,Kanzaki-san, dej mi svou sílu!" vykřikla Midori, Aoi si unaveně povzdechla a pak se proměnila v meč se zlatou rukojetí a čepelí ze safíru dosahující hraběnce od pasu dolů. Poté se Aoi objevila své majitelce přímo ve zvednuté ruce. ,,Prosím Midori-chan, měj slitování, vždyť nic neudělali!" křikla vyděšeně Yui, stoupla si před ní a v ochranitelském gestu rozpřáhla paže. Midori divoce zamrkala očima a vypadala jakoby se právě probudila z tranzu. ,,Yui? Co to děláš?" zeptala se překvapeně a možná i lehce zvědavě bruneta. Blondýna jí věnovala nechápavý výraz a pak opatrně a stále pozorujíc hraběnku přistoupila k černovlasému Rukimu Mukamimu, kterému pošeptala, ať spolu s bratry uteče, což on ochotně uposlechl. Hned, co se za nimi zaklaply dveře, se Midori podívala na svou pravou ruku, kterou měla, od chvíle, kdy na ni promluvila Yui, svěšenou podél těla. ,,Aoi-chan? Chci říct... Kanzaki-san, vezmi si svou sílu zpět!" pronesla a Aoi se, za doprovodu černého prachu s modrými jiskrami, proměnila nazpět. ,,Proč jsi byla přeměněná v Démonickou zbraň?" zeptala se posměvačně upírka a Aoi ji popadla za ruku, naštvaně odpověděla: ,,Vypadá to, že jste toho vypila víc než dost, slečno..! Myslím, že je na čase jít spát!" a aniž by se zeptala, jaký je názor její paní, ji odvlekla do Midořina pokoje, kde za nimi zamkla dveře. Vzala ji do náruče, hodila ji na postel a rychlostí světla ji převlékla do noční košile. Hraběnka se během toho bleskurychle posadila. ,,Přestaň! Přestaň! Nařizuji ti, abys přestala a ty mě odmítáš uposlechnout?! Co jsi to za démona?!" rozkřikla se Midori s rudými tvářemi naplněnými zlostí. ,,Omlouvám se, slečno. Já jen... nechápu, co to s Vámi je. Zdála jste se zcela při smyslech, když jste mě měnila v Démonickou zbraň a pak... Vypadala jste jakoby jste se probudila ze sna. Vůbec na nic si nevzpomínáte a to mě začíná děsit. Bojím se o Vás, slečno," řekla poté už zcela v klidu a s lítostí v hlase Aoi a Midori také vychladla. ,,Máš nějaké podezření, co by to mohlo být?" zeptala se brunetka a blondýnka odpověděla: ,,Ano, mám. Ale nebudu Vás strachovat, watashi wa kawaii Ohime-sama. (Má roztomilá princezno.)" Poté jí dala lehký polibek na čelo na dobrou noc. Midori si s téměř rubínovými tvářemi lehla a Aoi ji zakryla dekou. Poté ji bruneta s vystrašeným výrazem chytila za ruku a Aoi se na ni usmála. ,,Nebojte se, zůstanu tady s Vámi," uklidnila ji blondýnka a červenýma, démonickýma očima se jí hluboce zahleděla do těch jejích hnědých, čímž ji uspala velmi hlubokým spánkem, který trval až do rána.