Válka o DeeThana

>I< 1.

I když bylo teprve půl čtvrté odpoledne, nad Prahou se už smrákalo. Byl předvánoční čas, na cestách ležela tenká vrstva pomalu se rozpouštějícího sněhu a rozsvěcující se vánoční světélka zdobila okolní silnice.

Z nízkého kancelářské budovy v centru Prahy vyšel vysoký mladý muž. Na sobě měl černé boty, dlouhý černý kabát, pod nímž se skrývalo sako, košile a tmavé kalhoty, a na rukou rukavice. Krátké světlé vlasy měl sčesané v melíru na stranu, a v mdlém odpoledním světle se v nich lesklo několik zbloudilých sněhových vloček. Hned poté, co vyšel z budovy, si všiml několik kroků napravo od sebe dřepět shrbenou postavu. Podle tělesné konstituce odhadoval, že se jedná o muže. Osoba měla široká ramena, oblečena byla v tmavých, překvapivě čistých kalhotách, leskle černých botou a hrubé šedé mikině s kapucí, jež překrývala kšiltovku, díky které jí tak nešlo vidět do obličeje. V rukou držela zbytek téměř dokouřené cigarety a když si všimla, že se na ni mladík dívá, odhodila jej na zem do sněhu, zvedla se a zalezla za nejbližší roh.

Mladík se nervózně podrbal rukavicí na bradě, ale pak pokrčil rameny a vydal se směrem domů. Nepřikládal tomu zvláštnímu individuu žádnou větší pozornost, koneckonců v ulicích Prahy se to podobnými pochybnými existencemi jen hemžilo, a tak bez ostychů pokračoval v cestě. Nestihl urazit ani dva kroky, když jej na ulici zastavili dva, asi patnáctiletí kluci.

„Ty jsi DeeThane, že?" oslovil mladíka chlapec v zelené bundě a čepici, „můžeme se s tebou vyfotit, Dee?" zeptal se trochu bázlivě.

„Jasně, v pohodě," odvětil DeeThane a nechal oba chlapce, aby se k němu postavili a vyfotili selfie.

„Sledujeme tě dlouho, seš skvělej," řekl jeden z chlapců a potřásl si s DeeThaneme pravicí.

Také druhý chlapec chtěl něco dodat, ale v tom se odněkud zjevila postava v šedé mikině s kšiltovkou na čele, drze vrazila ramenem do DeeThana, až se mladý streamer zapotácel a opřel se rukou o špinavou zeď.

„Tak seš kokot?" okřikl se po útočníkovi DeeThane a rozhodil rukama.

„Nemáš dělat tak debilní hudbu, buzno," odvětil agresivně muž v šedé mikině a rychlými kroky pokračoval dál.

„Hej, zmrde!" křikl po útočníkovi druhý chlapec, ale mladý streamer mu lehce položil ruku na rameno a zadržel jej.

„Nech ho být," řekl klidnějším hlasem DeeThane, „jenom závidí... čurák," dodal tiše.

Dva chlapci si vyměnili zamyšlené pohledy jako by chtěli ještě něco dodat, ale nakonec oba sborově pokrčili rameny, udělali se svým oblíbeným streamerem fotku, prohodili ještě pár slov, rozloučili se podáním ruky, rozešli se každý svou cestou a na chuligána v šedé kapuci zakrátko zapomněli.

DeeThane pokračoval dál směrem domů, po cestě ještě vyřídil rychlý telefonát, a když už byl necelých pět minut od svého bytu, zpoza rohu mu vstoupila do cesty vysoká postava v šedém kabátě, tmavých kalhotách a černých botách. Na hlavě nosila nízký černý klobouk, a šla rychlým tempem, takže když do streamera prudce vrazila, klobouk jí sletěl do sněhu a odhalil krátké, rozcuchané, tyrkysově nabarvené vlasy a oholenou mužskou tvář. Spolu s pádem klobouku se ozvalo ještě hlasité cinknutí a na zem vedle DeeThana dopadl svazek klíčů.

„Velice se omlouvám," omluvil se rychle muž v šedém kabátě, sebral ze země svazek klíčů a klobouk, který si hned narazil na hlavu a nervózně si olízl rty, „tohle vám upadlo," řekl a podal DeeThanovi svazek klíčů.

„V pohodě, nic se nestalo," zasmál se Dee, schoval si klíče do kapsy a spolkl mnohem útočnější odpověď, kterou už měl po nedávné zkušenosti na jazyku.

„Můj bože," pronesl udiveně muž v šedém kabátě a natáhl ke streamerovi ruku, „vy jste Damien Dante, DeeThane, že?"

„Ano, to jsem já," znovu se zasmál Damien a potřásl si s mužem rukou.

„Máte perfektní hudbu, poslouchám ji ve dne v noci, to poslední album bylo skvělé."

„Děkuji, to mě těší," odvětil DeeThane a zase se usmál, „byl jste na křtu?"

„Bohužel," zavrtěl muž hlavou, „nestihl jsem to kvůli práci."

„To je škoda."

„To teda je," přitakal muž a smutně pohleděl Damienovi do očí, „rád bych si povídal, ale mám naspěch, tak ať se vám daří, a hezký den přeji."

„Díky, vám taky," odpověděl DeeThane a zamyšleně sledoval odcházející siluetu vysokého muže v šedém kabátě.