1.Kočičí Válečníci-Stíny lesa [DOKONČENO]

Pokec s kamarádem

U řeky:
Zastavila a rozhlédla se. Ohnivé plameny už nešlehaly. Bylo tam ticho a klid. Rychloocas zastavil vedle ni.,,Je to až děsivé."mňoukl vážně. Kývla a sledovala spálené okolí. Zhkiboka se nadechla.,,Jdeme."zavelela a stoupila pomalu do řeky. Najednou ucítila, jak ji někdo chytl za kůži na krku. Zvedla hlavu a spatřila Rychloocase.,,Co to děláš?"zeptala se. Zazubil se a nepouštél ji.,,Pomáhám ti dostat se na druhý břeh."zamumlal.,,Ale já nejsem malá!"odsekla. Nepřestával se zubit.,,To ano, ale nemusíš tajit, že neumíš plavat."zamumlal a šibalsky se ji koukl do očí.,,J-j-já..."zakoktala a zčervenala. Rychloocas ji držel a brodil se přes vodu.,,Jak to víš?"zeptala se po chvilce.,,Jednou jsem se vracel z hlídky a viděl jsem tě."zamumlal a už se blížili k břehu.,,Ty jsi mně špehoval?"zvedla obočí. Zarazil se a pustil ji na břehu a koukl se ji do očí.,,To ne...Jen jsem si tě všiml a chvilku te sledoval, zda tě nemám jít zachránit. No a když jsem to viděl, tak jsem se optal starších a oni mi řekli o té potopě."mňoukl.,,Vždyť jsi o týden starší. Tu potopu jsi zažil."zasmála se.,,To je pravda, ale moc si to nepamatuji. Pro tebe to byl, ale šok, proto nemáš ráda vodu a neplaveš."koukl se ji do očí.,,Správně, detektive."zasmála se. Všimla si, že ji sleduje. Nechápavě se na něj koukla.,,Děje se něco?"optala se.,,Nic."zavrtěl vesele hlavou a otřepal se. Koukla se na údolí Dvounožců.,,Co bych bez vás dělala?"mňoukla.,,Co?"zeptal se.,,Bez tebe a Stříbroucha. Mám vás oba moc ráda. Jste mí nejlepší kamarádi. Kdyby nebylo vás, tak bych byla mnohokrát mrtvá."koukla se na něj. Došel k ní a sedl si.,,Jsem na tom stejně...Tehdy, když umřela Tichá, tak jsi mi zachránila život."šeptl a koukl se ji do očí. Ucítila zvlášní pocit. Usmála se na něj.,,Stříbrouch je jako můj brácha."dodal. Rozhlédl se a zase se otočil na ní.,,Chceš slyšet tajemství?"zeptal se tiše. Kývla a natáhla k nému hlavu.,,Podle mně se Stříbrouchovi líbí ma sestra Zrzečka."šeptl ji do ucha.,,Fakt?"vyvalila oči. Kývl.,,Jak jsi ležela v provizorním taboru, tak jsem si všiml, že po ni kouká."řekl. Šibalsky se usmála.,,Co kdybychom je popostrčili?"mrkla na něj.,,Válečnice Ostropacko, zní to lákavě, ale tohle nemůžeme udělat. Je to jen jejich věc."řekl a koukl se ji do očí.,,Já vím. Ale co když mu ji někdo přebere a on se tím bude užírat? Nebo ji jen bude sledovat a ona nikdy nepozná, že k ní cítí něco víc?"vyhrkla.,,Ten pocit znám."šeptl si a myslel si, že ho neslyšela.,,Copak? Ty už svou vysněnou máš?"mňoukla pobaveně.,,No....vlastně ano."zrudl. Šibalsky se usmála.,,Kdo je to?"zeptala se.,,To je mé tajemství."mrkl na ni.,,Ale neboj. Jednou se to snad dozvíš."dodal, než mohla néco říct. Olízl ji vesele ucho a vstal.,,Jdeme."zavelel a bez dalších řečí se vydal dál. Rychle se rozbéhla za ním a hlavou ji vrtala otázka: Koho?

Doufám, že se líbí.
Z textu jde asi vydedukovat koho Rychloocas myslí. :D