1.Kočičí Válečníci-Stíny lesa [DOKONČENO]

První sníh a smrt

Uběhli dva týdny a Ostropacka už nemohla chodit. Obě Vloččina koťata lézla po školce zatím, co Vločka vyprávěla dvou koťátkám o jejich mamince.,,Ahoj."ozvalo se. Ostropacka zvedla hlavu a vidéla zrzavou kočku.,,Ohnivá!"vyhrkla vesele a chtěla se postavit.,,Ostropacko, víš, že máš odpočívat."řekla pobaveně.,,Chci vám říct, že venku začínají padat vločky."mňoukla.,,To je....Auu!"zakvílela Ostropacka.,,Co se stalo?"ozvala se Ohnivá a Vločka.,,Jdu pro Kopretinu."ozvala se Ohnivá a rozběhla se ven. Ostropacce zabolelo moc v břiše.

Po hodině a půl:
Ze školky se ozývalo tiché mňoukání. Ostropacka vyčerpané lízala šedobílou kuličku se zelenýma očkama. Další tři se k ní tulili a pili mlíčko. Jedno bylo rezavé s bílým ocáskem a jantarovýma očima. Druhé bylo bílé s šedými fleky a s tmavé modrýma očima. A třetí bylo bílé s rezavými fleky a se světle modrýma očima.,,Kde je moje družka s mými koťaty?"ozvalo se od vchodu.,,Rychloocasy!"zavolala vesele Ostropacka a usmála se. Zrzavý kocour k ní došel a sedl si k ní. Začal ji lízat hlavu.,,Jak se jmenujou?"zeptal se vesele a koukal se na čtyři malé kuličky.,,No, tenhle šedobílý kocourek je Oblakotě."ukázala na kotě.,,Tohle je Liškotě."ukázala na rezavou kočičku.,,Tohle je Prachokotě."mňoukla a ukázala na zelenookého kocourka.,,No a tahle je Javorokotě."usmála se a zívla.,,Měla by sis odpočinout."řekl laskavé zrzavy kocour. Kývla a položila si hlavu...

Javorkotě:

Prachokotě:

Oblakotě:

Liškotě:

  Uběhli dva dny. Ostropacka líže své čtyři koťata. Liškoté pořád kašle a třepe se. Po chvlice příjde Kopretina na každodenní kontolu. Když však zkontroluje Liskotě, tak se zarazí. Smutně se koukne na Ostropacku.,,Má zelený kašel. U tak malého je to nevyléčitelné."mňoukla s těžkým srdcem. Ostropacce stečou slzy a koukne se na své nemocné koté.,,Vezmu ho k sobě. Mohlo by nakazit i zbytek koťat."dodala a koukla se smutné na zdrcenou matku. Ta se jen koukala před sebe. Kopretina popadla Liškotě a rozloučila se. Ostropacka se koukala před sebw a tekly ji po tvářích slzy.,,Ostropacko?"ozvalo se. Zvedla hlavu a spatřila Rychloocase. Musel si všimnout Kopretiny s Liškotětem, protože mel mokré tváře. Došel k ní a lehl si. Sledoval zbylé tři koťata.,,Z-zvládne to?"zeptá se.,,N-ne. Kopretina řekla, že v tak malém véku je to nemožné."zakňučí a přitiskne k sobé svá koťata.-Tohle se nebude opakovat!!-řekla si v duchu a olízla je něžně.
Večer:
Kopretina došla k Ostropacce a olízla ji ucho.,,Je mi to líto. Nepřežila."mňoukla tiše. Ostropacce se objevily dalsi slzy a začala lízat zbylá koťata...
Kapitoly jsou krátké, ale je to těžké psát, když je jen ve školce. :)