Rozloučení se s Tichou Hvězdou

221 22 2
                                    


Usadila poslední kočka.,,Mlžný klane, včera v noci při bitvě s válečníky z Lesního klanu zemřela naše moudrá Velitelka Tichá Hvězda...."začal a některé kočky smutně sklonily hlavu.,,.... Jako její Zástupce se mám stát Velitelem, ale já se chci zeptat, zda s tím souhlasíte."řekl. Kočky souhlasně mňoukly.,,Dobrá. Zítra brzy ráno půjdu k Měsíčnímu kameni. Půjde se mnou Kaštan a Vrba. Po dobu mého odchodu dávám velení klanu Černému Drápu."mňoukl hlasitě.,,Teď se rozloučíme s Tichou Hvězdou."dodal a došel k jejímu tělu. Sklonil hlavu a zavřel oči. Po dvou minutách zvedl hlavu a sedl si.

Když se vystřídali všechny přítomné kočky, tak přišla řada i na Ostropacku. Vstala a došla k mrtvé Velitelce. Sklonila hlavu a zavřela oči. Soustředila se a vzpomínala si na všechny zážitky prožité s Tichou Hvězdou.

Seděla vedle své bílé maminky a koukala se na dlouhosrstou kočku, která stála na skalce v záři měsíce. Zrovna něco říkala, ale Ostropacka, vlastně tehdy Ostrokotě, nic neslyšela. Když to dlouhosrstá kočka dokončila, tak vstala a předstoupila. Vstal taky jeden hnědý kocour. Dlouhosrstá kočka něco mňoukla a hnědý kocour došel k Ostrokotěti, tedy už nově pojmenované učednici Ostrol. Dotkl se ji čumákem a Ostrol se vesele podívala na dlouhosrstou kočku, která se na ni usmívala.

Ostropacka stála u mrtvé Velitelky a vzpomínala dále na moudrou kočku.

Tentokrát byla už velká. Její učitel se na ni pyšně díval. Dlouhosrstá kočka došla k veliké učednici a něco zase mňoukla. Pak se ji Ostropacka dotkla čumáčkem a všichni začali hlasitě něco mňoukat. Ostropacka je, ale neslyšela.

Ostropacka se zhluboka nadechla a přemýšlela dál.

Ostropacka drápla jedné válečnici do obličeje. Zraněná cizí válečnice zakvílela a utekla pryč. Naše hrdinka se usmála a narovnala se. Když v tom uslyšela další zakvílení. Otočila se a spatřila bílou kočku v bolestech a nad ní stál vítězoslavně zrzavý kocour. Cizí kočky se dali na ústup a Ostropacka se pořád dívala na bílou kočku. Došla k ní a z těžkým srdcem si k ní sedla. Pak vedle sebe ucítila, jak si někdo sedá. Zvedla hlavu a spatřila tu dlouhosrstou kočku. Smutně se na ni dívala. Mladé kočce začaly téct po tváři slzy. Dlouhosrstá kočka ji olízla smutně ucho. Něco mňoukla a Ostropacka smutně kývla.....

Při té vzpomínce ji stekla slza. Zvedla hlavu a otevřela oči. Rozhlédla se a spatřila, že už Starší a někteří učedníci vyhrabali díru pro Tichou Hvězdu. Vstala a došla k dvou kocourům, kteří seděli pod stromem a pomalu jedli.,,Ahoj Ostropacko."řekl jeden, když dojedl.,,Ahoj."řekl druhý.,,Ahoj, Rychloocasy a Stříbrouchu."mňoukla si a sedla si. Oba se na sebe podívali a pak se koukli na ni.,,Co tě trápí?"zeptal se Rychloocas.,,Umřela naše velitelka. Co by mně mohlo trápit?!"odsekla. Občas jejich logiku nechápala.,,Promiň."omluvil se a vzdychl.,,Koho myslíte, že si Šedivák vybere za Zástupce?"otázal se Stříbrouch.,,Jak ho znám, tak buď Vrbu nebo Kaštana."řekla a protáhla se.,,Já myslím, že Černého Drápa."mňoukl Rychloocas.,,Ale můžeme se mýlit. Však se uvidí."dodal rychle a Stříbrouch kývl.,,Ať si vybere koho chce, nikdy to nebude, jako když velela Tichá Hvězda."vzdychla Ostrápacka.,,To je jasné."mňoukl Stříbrouch a Rychloocas kývl na souhlas. Otočila se na Stříbroucha.,,Jak to jde se Zoubkem?"otázala se, aby změnila téma.,,Jde to, i když mu něco musím říkat dvakrát."odpověděl.,,Taky bych chtěla mít svého učedníka."mňoukla.,,Já taky."kývl Rychloocas.,,Půjdu už spát."řekla a vstala.,,Ty nic nesníš?"zeptal se Rychloocas.,,Nemám hlad."mňoukla.,,Musíš jíst!"ozval se Stříbrouch.,,Najím se ráno."odsekla a vykročila směrem k Válečnickému doupěti. Lehla si na své místo a položila hlavu. Zívla a zavřela oči. Pomalu usínala.

Procházela se po táboře a Slunce hřálo. Usmála se a chtěla si lehnout na louce a vyhřívat se. Když se náhle ochladilo. Slunce překryl mrak a všude nastala tma. Z lesa se vynořili černé kočky a začali bojovat proti Válečníkům z Mlžného klanu. Ostropacka se snažila rozběhnou svými přáteli, aby jim pomohla. Nemohla, ale zvednout tlapky. Koukla se na ně a zjistila, že se potápí do bažiny. Začala se potápět víc a víc. Po chvilce měla venku jen hlavu. Zhluboka se nadechla a snažila se vyplavat. Po chvilince se potopila celá a viděla jen tmu.

1.Kočičí Válečníci-Stíny lesa [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat