Čas už nejde vrátit,
A já se život snažím zkrátit.
Zkrátit ho smíchem a láskou,
Užít si ji než světla zhasnou.
Budem spolu navždy?
Třeba jen rok i dva dny.
I když je asi pozdě na štěstí,
Čas stále bude na neštěstí.
Není už pozde na záchranu?
Prosím nedávej předemě zábranu.
Porazila jsem, vím to,
Bohužel už nevrátím to.
Miluju tě stále moc,
Zachraňte mě, bude noc.
Nebo nech mě zemřít raději,
Na štěstí budeš mít naději.
Zasloužím si jít na dno,
A i tak nechci vidět temno.
Křičím a pláču,
Kdo by poslouchal malou káču.
,, Hej slyší mě někdo?''
Stejně je to všem jedno.
Vítr kvílí a padá listí,
Slunce deprese svítí.
ČTEŠ
Šálek poezie
PoesieZdravím vás milí čtenáři/ky, už nějakou dobu mám určitý vztah k poezii a múzu jí psát. Toto dílo bude tak nějak sbírkou mých děl napsaných průběhem mého života. Měla jsem je zveřejněné na svém blogu kde byly spíše jen když na ně někdo narazí ale te...
