Životní hra

6.

Sedíc na židli, umístěné v rohu, se rozhlížel kolem sebe. Toto místo se ani v nejmenším nepodobalo žádné místnosti jeho skromného bytu. V nevelkém prostoru ohraničeném temně zbarvenými zdmi se však nenacházelo velké množství věcí, které by bylo hodno obdivu. Jedna z prvních věcí, kterých si všimnul, byl jeho zvláštní modrý oblek, připomínající nějakou kombinézu, jejíž součástí byly i ladící tenisky. Díky pláštíku, ušitého ze světle modré látky, si připadal jako nějaký slavný hrdina s nadpřirozenými schopnostmi.

Kromě dřevěné židle, na které se mu kupodivu celkem pohodlně sedělo, mohl Marek spatřit poličku, nacházející se po jeho levé ruce, s nějakým listem papíru, položeném na ní. Přímo naproti jeho stanoviště byly do stěny zabudovány dveře, které se na první pohled zdály být vyrobeny z nějakého kovu. Vedle rámu, ohraničujícího dveře, byla přibita cedulka.
,Tak jako to bývá u školních kabinetů,‘ problesklo Markovi hlavou. ,Až na to, že ve škole povětšinou nepíší Nová hra,‘ přes napjatou atmosféru v sobě dokázal vykřesat alespoň zbytky smyslu pro humor.

Vzhledem k tomu, že neměl nic na práci, stoupnul si a procházel se sem a tam po místnosti. Jakmile sklopil zrak k zemi, spatřil dřevěné, snad roky neumyté parkety, které při každém kroku hlasitě zavrzaly. Po chvíli přistoupil až k polici s nadějí, že onen vzkaz mu alespoň nastíní, kde se vlastně momentálně nachází. Za slabého zlatavého svitu, jehož původcem bylo pár funkčních žárovek na lustru, který visel ze stropu přesně uprostřed místnosti, uchopil do rukou papír a četl zprávu napsanou modrým inkoustem:

Milý Marku.
Přestože jsou pravidla celkem jednoduchá, samotná hra nemusí být procházka růžovou zahradou. Troufám si tvrdit, že je však už velmi dobře znáš.
,Nenech se chytit a získej co nejvíce bodů,‘ to jest jejich celé znění, stačí už jen projít dveřmi.
Již asi nemá cenu to více prodlužovat, nezbývá mi, než Ti popřát hodně štěstí.

Žádné vysvětlení mezi řádky autor neschoval. Když Marek po krátké rozvaze shledal, že z místnosti vede pouze jeden východ, vydal se k němu za ne příliš příjemných zvuků parket a opatrně vzal za kliku.