Životní hra

Závěrem slova autorky

Devět kapitol, zhruba čtyři měsíce a jeden příběh Životní hra...

Mnohokrát děkuji Vám všem, kdo jste přečetli tento příběh až do konce i za veškerou podporu, která se mi od Vás dostává z nejednoho směru. Díky za ta všechna přečtení, Vaše hlasování pro tento příběh i za komentáře.

Nevím, jaký postoj by vůči mým, mnohdy neobratným, slohovým schopnostem zaujal Marw a doufám, že by ho (a samozřejmě ani nikoho jiného) nic, co je psáno v této fanfikci žádným způsobem neurazilo. K takovému účelu tento příběh opravdu nebyl určen.

Přijměte moji omluvu za veškeré chyby, kterých jsem se při psaní dopustila. Snad se veškeré omyly nacházely v pomyslném rámci možností. Doufám, že vše bylo vyjádřeno dostatečně srozumitelně a v žádné části příběhu jste se neztráceli. (Nevím, jestli v některých částech nebyl děj až moc komplikovaný a logicky nemožný, ale když si nějakou hlavní část, která mi přijde jako dobrý nápad usmyslím, tak už ji prostě musím použít, případně v trochu jiné podobě.)

Pokud jste zjistili nějakou nesrovnalost v tomto příběhu nebo se Vám něco nelíbí či máte něco jiného na srdci, nebojte se mi napsat, abych to následně mohla opravit.

Z původního záměru, že se bude jednat o příběh, jehož děj nebude příliš zdlouhavý a kapitoly nebudou příliš obsáhlé, abych je stíhala psát v kratších intervalech, maličko sešlo. (Ehmm... maličko víc :), obzvlášť v posledním bodu)
S rychlostí psaní kapitol a slohu obecně bych se měla začít zlepšovat...
Děkuji za Vaši trpělivost se mnou i s tímto příběhem. Těch podnětů, které mě napadly k tomuto příběhu bylo dost a hodně z nich jsem využila (hmm... Ano, že se Marek dostane do MC byl asi jeden z původních, ale vzhledem k tomu, kolikrát se to již vyskytuje v jiných příbězích, pokud dobře vím, tak nejen na Wattpadu, jsem využila trochu jiné a dle mého názoru možná i lepší prostředí pro děj právě tohoto příběhu).

Ještě jednou velké díky, které patří právě Tobě, že jsi přečetla nebo přečetl náš společný příběh až do konce, včetně této poslední části. Moc si toho cením.

Zvláštní dík putuje k Marwexovi. Nebýt jeho, tento příběh by nikdy nevzniknul.

Přeji krásný den a možná zase někdy příště

L
E
D
V
I S K A 💚