Dance? [Book 2]

|5|

Seděli jsme v zákulisí v tichosti. Proč bychom jsme se taky měli bavit, když jsme soupeři? Ten první kluk už tancoval, lidi tleskali, ale zase ne tak moc. Asi není nejlepší. Když se vrátil, nevypadal se svým výkonem moc spokojeně. Asi něco pokazil. Párková hlava se až moc sebevědomě zvedla a když kolem mě procházela, povrchně se na mě podívala a uchechtla se. Co si o sobě myslí? Šanci má přeci každý stejnou!

Při jejím výstupu jsem začínala být víc nervózní protože potlesk se mnohonásobně zvětšil. Tak moc bych sem chtěla chodit. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale potom, co zavřeli metro, se k tomu prostě musím vrátit. Její píseň skončila a ozval se velký potlesk a obrovský hlukot. Páni, asi je fakt dobrá, no já musím být lepší! Vrátila se zpátky a opět se na mě povrchně podívala. Panebože aby jí nevypadly oči. Jen jsem nad tím zakroutila hlavou. Teď probíhá menší přestávka. Zhluboka jsem dýchala a ještě jsem se napila.

Když už nic, tak v publiku jsou moji nejlepší kamarádi. Budu tančit pro ně. Ostatně, tak jako vždycky. Všichni se opět utišili, což byl signál pro mě, že mám jít. Vylezla jsem na pódium a okamžitě vyhledala pohled mojí bandy. Usmívali se na mě a podporovali mě pohledy. Tohle zvládnu, bude to jako tancovat proti Chloe. Kývla jsem na DJ a postavila se do začáteční pozice. Spustila se písnička a já začala tančit.

Vše šlo jako po másle. Choreografii mám výbornou, teď jenom aby to stačilo na ostatní. Lidi začali tleskat, což byl signál pro mě. že se jim to líbí. Dotančila jsem a spustil se obrovský potlesk. Usmívala jsem se a mávala. Zalezla jsem zpět a tentokrát jsem se na Volpinu povrchně usmála já. Sedla jsem si zpátky na moje místo a čekala, až dotančí všichni ostatní. A ten čas mi připadal nekonečný.

Konečně, po asi dvaceti minutách si nás Plagg s Tikki zavolali na pódium. Klepala jsem se, snad jsem to zvládla. Postavili jsme se jeden vedle druhého jako na vojně. ,,Takže, tento souboj byl opravdu velmi dobrý. A nečekali jsme, že budeme muset vybrat dva soutěžící, protože jsme se nemohli rozhodnout. A tito dva soutěžící jsou Ladybug a Volpina!" Lidi začali tleskat a jásat a já taky. Až po chvíli jsem si všimla, že mě Volpina znovu propaluje pohledem. Co má sakra ta holka za problém? Je snad přijatá? Ano je.

Alix mě hned začala objímat a ostatní nebyli pozadu. ,,Gratuluju!" zakřičela Alix. ,,Já ti věřil celou dobu." usmál se Kim. Šli jsme si dát něco k pití a čekali, co se bude dít dál. Po chvíli se opět ozval Plaggův hlas a my se otočili na pódium, kde stál i s Tikki. ,,Ještě jednou vám oběma moc gratulujeme a potřebujeme, aby jste za námi přišli do zákulisí." zvedla jsem se a rozloučila se. ,,Už asi můžete jít domů, já to zvládnu. Moc vám děkuju." usmála jsem se a oni odešli. Vydala jsem se do zákulisí, kde už čekala párková hlava, Plagg a Tikki. Plagg s Tikki se na mě hřejivě usmáli. ,,Tak jo, je načase vás představit zbytku týmu, nemusíte spolu vždy tančit, zaměřujeme se na soutěže pro páry, ale budete s nimi trénovat." řekl Plagg a my přikývly. Vydaly jsme se na nimi po schodech dolů.

Byla to obrovská místnost vymalovaná do tmavě vínové, dřevěné nalakované parkety a protější zeď pokrytá zrcadly. Na zemi sedělo šest lidí. Dvě holky a čtyři kluci. ,,Tak jo lidi, tohle jsou naše nové přírůstky. Představte se dámy." pokynul nám Plagg. ,,Já jsem Lila, ale tančím pod jménem Volpina." zamávala jim a na kluky se laškovně podívala. Panebože. ,,Já jsem Marinette, ale všichni mi říkají Ladybug." řekla jsem jednoduše a při tom v jednom z tanečníků trhlo. ,,Tak jo, teď je řada na vás." usmála se Tikki, už teď ji mám s Plaggem moc ráda.

,,Já jsem Hope." usmála se na nás Japonka s hnědým mikádem. ,,Čau já jsem Matt." řekl vysoký blonďák" potom tu je Bryan a Candy. Bryan má tmavou pleť a vlasy spletené do dredů a Candy dlouhé blonďaté vlasy a modré oči. ,,Já jsem A-Adrien, ale říkají mi Chat Noir." zamrazilo mi. Podívala jsem se na, mně známého blonďáka, který si zrovna sundaval kapuci s oušky. Jeho oči byly pořád zářivě zelené a teď se na mě nejistě usmíval. Absolutně jsem nevěděla co mám dělat. Když už jsem tak nějak zjistila, co k němu cítím, tak prostě zmizel. A teď, když už se to všechno vypařilo, tu stojí a směje se na mě.

Nevěděla jsem co mám dělat, a tak jsem udělala první věc, co mě napadla. ,,Na tohle nemám." řekla jsem, otočila se a vyrazila ke schodům. U baru bylo ještě pár lidí a já si to mířila k východu. ,,Počkej!" Zakřičel někdo a já se otočila za hlasem. ,,Co chceš jako dělat?"

Všem vám přeji veselé Vánoce, hodně dárků, plno jídla a hlavně buďte s rodinou😊