Dance? [Book 2]

|9|

Kráčela jsem si to ulicemi Paříže směrem k největší chloubě tohoto města. Cestou jsem si opět hrála s yo-yem. Musím říct, že mě to začalo celkem bavit. Ani jsem se nenadála a byla jsem u Eiffelovky. Šla jsem k bytovkám, ale nikde nebylo jeho jméno. Rozhodla jsem se čekat. Čekala jsem tak deset minut a ven šla jedna holka se sluchátky v uších. Nevšimla si mě a tak jsem vklouzla dovnitř. Instinkt mi říkal, ať vyběhnu úplně nahoru a tak jsem to udělala. A můj instinkt měl pravdu.

Byly tam jedny dveře, černé. Jméno na zvonku bylo přečmárané a byla tam nalepená kočičí packa. Nejsem si jistá, jestli mi otevře, ale jinou možnost nemám. A tak jsem zazvonila. Nic se nedělo. A tak jsem zvonek stiskla znovu a déle. Za chvíli se ozvalo zabručení a já se zasmála. ,,Nojo už jdu." ještě jsem si rychle do pusy hodila žvejku abych se měla jak rozptýlit při trapných situacích. Věřte mi, nějaká nastane.

Po chvíli mi otevřel Adrien jen v šortkách a já začala zběsile žvejkat. ,,No to jsou mi ale hosti. Nahodil svůdný úsměv a opřel se o dveře. Založila jsem si ruce na prsou. ,,Můžu dál? Díky." řekla jsem a proklouzla kolem něj dovnitř. Omylem jsem se o něj otřela a on snad zapředl? Panebože co je to za existenci?

Dostala jsem se do jeho pokoje, který byl opravdu veliký. U stěny měl postel a naproti obrovské okno s Eiffelovkou přímo před ním. A nepletla jsem se, všude klasický klučičí bordel.  (Kdyby to čirou náhodou četl nějaký kluk, nemusí to takhle u vás vypadat, soudím to podle vlastních zkušeností) zastavila jsem se ve dveřích a cítila jsem jeho přítomnost za mnou. Dýchal mi přímo na krk. Udělala jsem pro jistotu pár kroků dopředu a dělala, že mě strašně zajímá pohled na Eiffelovku, kterou vlastně vídám každý den.

,, Čemu mám vděčit za tak úžasnou návštěvu?" zeptal se a snažil nahodit svůdný pohled. No vypadlo to jako kdyby měl zácpu. ,,Nech si kecy na koledu. Přišla jsem si pro informace." řekla jsem a úplně bez problémů jsem si lehla na jeho postel.

,,Včerejší párty... Ehm se svým způsobem pro mě zvrtla." začala jsem si hrát s mými prsty a koukala všude možně, jen ne na něj. ,,Toho jsem si až moc dobře vědom." jak jako až moc dobře? ,,Co se dělo a proč mám pocit že si v tom hlavní roli sehrál ty?" zeptala jsem se a převalila se na břicho. Konečně jsem se na něj podívala. Seděl ležérně na židli od počítače a tričko si stále neobtěžoval obléknout.

,,Protože to byl celovečerní román, ve kterém jsme hráli my dva hlavní role." zatočil se a opět se na mě podíval. Začal se hlavou přibližovat ale já mu tu jeho palici hodně rychle odstrčila zpátky. ,,Co si se mnou prováděl?" jen se ušklíbl a prohlédl si mě jako svou oběť. ,,Hm... Něco za něco." podrbal se na hlavě. ,,Nechovej se jak malé děcko." odfrkla jsem si ofinu z očí a posadila se. ,,Jaké děcko? To je čisté vyjednávání. Když chceš něco ode mě, tak proč bych z toho nemohl něco vytěžit?" týjo ta slámová hlava není až zas takové poleno jako jsem si myslela.

,,Co chceš?" povzdechla jsem si a podepřela si hlavu. ,,Hmm... Nech mě přemýšlet. Krásu mám, peníze taky. Tak co mi v životě chybí? Ano přesně tak, ty." ukázal na mě prstem tak moc blízko, že jsem se musela zaklonit. Začala jsem trochu panikařit. To si mě tu jako zamkne ve sklepě či co? Naštěstí ve svém monologu pokračoval. ,,Ale protože si tě nechci získat tak moc jednoduše, začneme jednou malinkou pusinkou." usmál se na mě. Dělá si srandu?

,,Mám jinou možnost?" zaškemrala jsem. Jen zavrtěl hlavou a začal se přibližovat. ,,Tak počkej bejku, na tvář." založila jsem si ruce a nekompromisně ho propalovala pohledem. ,,Nedělej, jako bys mě nelíbala už předtím." odfrkl si, já ale můj kamenný pohled neměnila. ,,Fajn, na tvář." v duši jsem se zaradovala, že jsem z toho ještě i já nakonec vytěžila. Na povrchu jsem si ale zachovala klidný obličej.

Jednoduše jsem vstala a chtěla mu vlepit hubana na tvář. Něco jako od tety na narozky. Taková ta pusa jen ze slušnosti. Moje účely ale překřížily účely Chata. Jednoduše mě chytil za obě ruce a strhnul mě na sebe. A ano, moje rty rozhodně neskončily na jeho tváři. Nebudu říkat, že jsem si tu souhru našich rtů neužívala a že jsem necítila ten proud mezi námi, ale bylo to špatně! Rychle jsem se odtrhla a vlepila mu facku. ,,Ty úchyle! Dohoda je dohoda!" vmetla jsem mu do obličeje a se slzami v očích vyběhla z jeho bytu.

Ahojdaaa
Slíbila jsem do středy, tak do středy😊
Tenhle týden je pro mě straaaasne náročný a tenhle den mi přišel úplně nekonečný. Byla jsem totiž na dnu otevřených dveří jednoho gymplu🙃

Jen se pochlubte, koho taky čekají přijímačky? 🤦

Budu se další kapitolu vydat co nejdříve, ale nebudu nic slibovat. Pololetí je hold pololetí😥

Vaše Tery❤️