Dance? [Book 2]

|17|

Tentokrát jsme se s Chatem sešli až na místě. V šatně tentokrát proudil nepříjemný vzduch plný souteživosti. Bylo mi tu z toho špatně, radši jsem si šla sednout na chodbu. Seděla jsem v tichosti na lavičce a snažila se rozdýchat nervozitu.
,,Chuděro. Asi jim tě bylo líto, tak tě poslali dál. Ale neboj, do finále se nedostaneš, o to se postarám." zvedla jsem hlavu a stála tam ta oranžová podřadná existence.
,,Co máš za problém Lilo?" zavrčela jsem. Tahle holka má minimální množství talentu a k tomu nemá žádný mozek.
,,Já nemám žádný problém, jen tu pak nebreč, až vyhraju." zasmála se a pohodila vlasy.
,,Já nebudu ta, kdo tu bude brzo brečet." řekla jsem rázně a zvedla se. Nebudu jí tu poslouchat, když vím, co předváděla u nás v klubu. Absolutní nic.

Vydala jsem se zpět do šatny, ale uvítaly mě jen zamčené dveře. To už vážně začínáme? Běžela jsem jako o závod do zákulisí.
,,No sláva, kde jsi byla?" řekl ustaraný Chat. Řekla jsem, že jsem se zapomněla v šatně. Tu část s Lilou jsem vynechala. Tohle je osobní, musím si to vyřešit sama. Kupodivu šla Lila se svým hezounkem první. Tančili dobře, na Lilu až moc dobře. Dvě dvojice to dokonce vzdali a šli domů. Jen jsem nad tím zavrtěla hlavou a sledovala Lilu. Už se vracela z pódia a ani se na mě nepodívala. Je to divný. S Chatem jdem poslední, tak jsem se vymluvila, že potřebuju na záchod. Šla jsem potichu za ní a zastavila se za rohem. Stála před šatnou, kterou odemkla. Kde vzala klíč? Otevřela dveře a já nemohla věřit svým očím. Na chodbě se právě bavila Lila s Lilou. Ona celou dobu podvádí!
,,Tak jak to dopadlo?" spražila tu nevinnou a k smrti vyděšenou holku pohledem.
,,V-vypadá to dobře." vykoktala ze sebe ta dívka.
,,A ty?" vyplivla na ni Lila. Panebože to je tak hnusný člověk!
,,N-nikdo nic netuší! V-vážně!" zakryla si obličej rukama a skrčila se. Ona ji snad bije? Radši jsem odtamtud rychle zmizela. Za chvíli jsme na řadě.  Ta zmije si to ještě vypije.

Doběhla jsem do zákulisí a Chat mě už táhnul na pódium.
,,Co se to s tebou děje?" zavrčel na mě. To mě trochu udivilo. Nikdy na mě nebyl takhle nepříjemný. Snad je to třeba nervozita. Jen jsem se zadívala sobě na boty a nechala se dotáhnout na pódium. Představili jsme se a začali naši sestavu.

(nebudu vám to tu popisovat, neumím to. Prostě to zatančili výborně, jak jinak😂)

Schovali jsme se zpátky do zákulisí a Chat se mnou sotva promluvil. Deptalo mě to a tak jsem ticho prolomila.
,,Co s tebou je?" otočil se na mě. Vypadal naštvaně. Bála jsem se ho.
,,Se mnou? Co je to s tebou! Celý den tě nevidím! Jak mám vědět, že jsi v pořádku?!" rozhodil ruce. Tak on se o mě jen bojí. Usmála jsem se a objala ho. Přimáčknul mě k sobě a schoval svůj obličej do mých vlasů. Byla to nádherná chvíle, ale musela jsem ji zničit.
,,Něco je tu špatně, celý den jsem se na to snažila přijít." zašeptala jsem.
,,A?" zavrtěla jsem hlavou a odvedla ho pryč od ostatních.
,,Lila nejspíš podvádí." řekla jsem a Chat se tvářil, jako by ho to ani nepřekvapilo. Upřímně, mě taky ne.
,,Tak to pojďme někomu říct." chtěl se rozejít směrem k vedení soutěže, já ho ale chytla za rukáv a stáhla zpět.
,,Ještě ne, můžeme to využít ve finále. Když budeme ve finále stát proti sobě a rozhodčí se dozví, že Lila ve skutečnosti netančí, tak vyhrajeme my." Chat nahodil úšklebek.
,,To je dost hnusný, ale trefný. Její chyba že podvádí. A jak si můžeš být tak jistá, že se do toho finále dostaneme?" najednou zašuměl rozhlas na chodbě.

,,Finálovými dvojicemi se stává Volpina a Wolf a Ladybug a Chat Noir."

Po tom zavrčení rozhlasu jsem se na Chata jen usmála. Vydali jsme se s Chatem zpět do klubu.
,,A jak to chceš provést?" zeptal se mě
,,No jelikož jsem naprosto úžasná, celý jejich rozhovor jsem si natočila. Co takhle zařídit, že se tam ta druhá holčina nedostaví a pak veřejně pustíme to video." zazubila jsem se a Chat se uchechtl. Finále je totiž veřejně přístupné, takže ji ještě hezky ztrapníme.
,,A jak zařídíš to, že se tam ta holka nedostaví."
,,Víš šatna je takovej fajn pokoj. Lidi si tam většinou dávají věci. A když ten pokoj zamkneš, tak většinou nejde otevřít."
,,Hahaha." řekl ironicky. Jen jsem se začala smát. Zbytek cesty pokračoval zase v trapném tichu. V jeho přítomnosti jsem se začínala cítit nesvá. A když jsem viděla vchod do klubu, začala jsem skoro skákat radostí.

,,Gratulujeme!" Vykřikli všichni a zatáhli nás do hromadného objetí.
,,Tak jo, dejme se do práce. I když se mi to vůbec nelíbí, protože jestli vyhrajete, tak od nás budete muset odejít." zamračila se na mě Candy.
,,A to znamená, že nemůžeme někdy přijít." zasmála jsem se a otočila se na Matta, který nám už dával dohromady sestavu.
,,Posuneme to na úplně jinej level! Sledujte!" ukázal nám sestavu s Hope. Byla úžasná. Asi hodinu jsme se jí učili a všichni ostatní pomalu odcházeli. Když jsme sestavu už uměli, nikdo tam nebyl. Naposledy jsme si ji zkusili. Bylo to perfektní. Celou dobu jsme udržovali oční kontakt a nikdo se nechtěl odtrhnout. Tenhle kluk mi úplně zamotal hlavu. Když jsme leželi na zemi a Chat se nade mnou skláněl, jako by mezi námi byl magnet. Přibližoval se a já byla jako přilepená k podlaze.

,,Tohle nejde." zašeptala jsem a rychle se zvedla. Slyšela jsem Chata, jak si povzdechl. Klečel na zemi a koukal na mě.
,,Co se děje? Co dělám špatně?" řekl zoufale. Bylo mi ho líto a nejradši bych se mu rozběhla do náruče.
,,Neděláš špatně vůbec nic. Jen já prostě ještě nemůžu." řekla jsem a se slzami v očích běžela domů.

No konečně jsem to ze sebe vydojila😅
Takže lidi, nerada to říkám, ale příští kapitola bude s velkou pravděpodobností buď poslední nebo předposlední.🙃

Ale nebojte, chystám pro vás další dva příběhy. Příprava bude trvat ještě hodně dlouho, protože bych chtěla vydávat oba najednou😊🤗

Zatím ahoj❤️