Už tě nepustím

241 39 1
                                    


Pohled Michala:

Líbal jsem ho a neměl v úmyslu přestat, když jsem se odtáhl podíval jsem se mu do očí a hladil ho ve vlasech. ,,Dal si mi ten nejlepší dárek, co ty na to, kdybych ti taky jeden takový nezapomenutelný dal?" ,, Jaký pak hmm?" Začal jsem ho znovu líbat, sundal jsem mu bundu a nechal jí spadnout na zem. Když jsem mu rukama zajel pod tričko, pochopil co jsem měl na mysli. ,, Počkej jseš si jistý? Nechci aby ti přišlo že je to moc brzo nebo aby si si myslel že mi něco dlužíš.." políbil jsem ho. ,, Kdybych si to myslel tak bych to nedělal, leda že ty nechceš.." ,, Chci a teď už nemluv a jen mě líbej" Jeho přání jsem s potěšením splnil...

Pohled Radka:

Znovu se začal věnovat mým rtům, zajel mi rukama pod tričko, které tentokrát sundal a já udělal to samé. Začal jsem mu polibky opečovávat krk, Míšovi unikl spokojený sten. ,, Miluju tě Míšo" ,, Já tebe víc"  pokračovali jsme v líbání, které postupně zacházelo dál a dál. Když bylo po tom, leželi jsme v objetí ,, Už tě nepustím" zašeptal Michal. ,, To je dobře, protože já se tě nepustím, ikdyž  budeš sebevíc chtít." ,, Nebudu, věř mi že nebudu" políbil mě, tak rád bych si myslel že od teď to bude pohádka ale je mi jasné že to tak nebude, tohle je realita, vždy budou překážky. Jen jen a pouze na každém z nás jestli se jim postavíme a překonáme je nebo před nimi utečeme. Já vedle sebe naštěstí mám Míšu se kterým můžu překonat cokoliv...

Taková klidná část o ničem, budou kluci šťastní dlouho?


Osud nám nepřálKde žijí příběhy. Začni objevovat