Žádost

170 31 1
                                    


Pohled Michala:

Tak jo, dnes to udělám, dnes Radka požádám o ruku. Co když je na to moc brzo, možná bych měl ještě počkat. Ne nebudu čekat, prostě ho dneska požádám a nikdo mě neodradí ani já sám. Později toho dne, po dvouhodinovém natáčení, odpočíváme a já vidím, dokonalou příležitost. ,,Ty Radku, jak si představuješ svůj život, dejme tomu třeba za tři roky?" ,, Nevím ale hlavně, aby to bylo s tebou." Políbil mě. ,, Co tě vůbec přimělo se na to zeptat?" ,,No přemýšlel jsem o naší budoucnosti a o nás... No a rád bych se tě na něco zeptal." Zvedl jsem se z gauče a klekl si před něj. ,, Vím, že to není nic úžasného nebo romantického ale já se tě už musím zeptat.. Radku vezmeš si mě?" ,, Nepotřebuju nějakou nóbl restauraci, stačíš mi ty. A co se týče odpovědi, ta zní ano...

Pohled Michala:

Byl jsem hodně nervózní, nebyl jsem si jistý že jeho odpověď bude kladná ale nakonec byla.  ,, Nepotřebuju nějakou nóbl restauraci, stačíš mi ty. A co se týče odpovědi, ta zní ano." On opravdu řekl ano? Plný štěstí jsem mu nasadil prsten a políbil ho. ,, Miluju tě." ,, Já tebe taky." ,, Možná bychom to měli oznámit fanouškům." ,, Myslíš že jsou na to připravení?" ,,Na tohle nebudou připraveni nikdy." ,,To je asi pravda." ,, Fanoušci nejsou to nejdůležitější, nejdůležitější jsme my dva. To jak si to zařídíme my a kdyby byli nějak silně proti, nesmí nás to rozhodit." ,, Neboj fanoušci se mezi nás rozhodně nedostanou." A já doufám, že ani nikdo jiný...

Žádost o ruku byla úspěšná. Půjde všechno hladce?

Osud nám nepřálKde žijí příběhy. Začni objevovat