Epilog

206 33 2
                                    


Pohled Radka:

Kde začít? Tak třeba tímhle, svatba proběhla v klidu bez sebemenších kompilací. Následovali vysněné líbánky, které bych si s radostí zopakoval. Svoji s Michalem jsme už půl roku a můžu říct, že právě prožívám nejlepší období svého života. Mám vše co bych si jen mohl přát. Skvělé přátelé, práci která mě baví a milujícího manžela. ,,Nad čím tak usilovně přemýšlíš prosimtě?" Ozve se nade mnou a já zvednu hlavu z Míšovi hrudi, abych se na něj podíval. ,,Nad tím jaké mám štěstí že tě mám. Mám všechno po čem jsem kdy toužil a to díky tobě." ,,Miluju tě Radku s nikým bych nemohl být šťastnější než s tebou." ,, Taky tě miluju Míšo, hrozně moc."...

Pohled Michala:

Nemůžu uvěřit, že nám to opravdu vyšlo.  Ještě před rokem a půl myslel že nemám šanci a že se tohle nikdy nestane a teď? Ležím si tu s ním v objetí a na prsteníčku se mi leskne snubní prsten. Můžu říct, že se mi splnil sen. Nemohl bych si přát nic víc, než to co právě teď mám. Někdo by ani teď nebyl spokojený ale já jsem. Protože nepotřebuju být závratně bohatý, stačí mi být šťastný a s Radkem jsem šťastný. Tak to taky zůstane.

Vím kratší epilog ale už mě nic víc nenapadlo, pokud chcete vědět co všechno chystám do budoucna na mém profilu jsem to sepsala.❤️

Osud nám nepřálKde žijí příběhy. Začni objevovat