Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami, žil mladý král Jáchym, který by se tuze rád byl oženil, aby byl mocnější. Tak si vyhlédl nevěstu, princeznu Silvii ze sousedního království. Byla krásná, urozená, mocná a velice bohatá. Rozhodl se že si jí vezme za ženu ať už bude chtít nebo ne.
Silvia na žádost svého otce tedy souhlasila že ho alespoň pozná, až pak že se rozhodne. Když přišel onen den princezna řekla ne. "Promiňte princi, ale jste velmi hrubý a nejste hoden mé lásky," řekla a rozloučila se s ním.
Princ si to však nenechal líbit. "Princezno Silvie, miluji vás a vy si mě vezmete ať chcete nebo ne." Silvia se po něm pouze pohrdavě ohlédla. "Nebo co?" zeptala se a koutkem oka ho sledovala. "Nebude-li svatba, bude válka. Vyberte si sama má drahá," řekl a pyšně jako páv odkráčel do svých komnat.
Silvia se pomalu vydala do svého soukromého salonku. "Princezno, už na vás čekám delší dobu," řekl hrubý mužský hlas který vycházel z tmavého rohu místnosti. "Kdo jste pane?" zeptala se Silvia polekaně. "Jmenuji se Agerin, má paní, jsem pastýř vlků," řekl, vystoupil ze stínů a sundal si kápi. Černé lokny vlasů mu sahali do půlky zad. Oči měl jako stříbrný srpek měsíce za temné letní noci. Na sobě měl prosté kožené kalhoty, halenu a plášť s kápí. Vypadal tak dokonale.
"Proč jste přišel Agerine. Nikdy jsem neslyšela o vlčích pastýřích," řekla potichu okouzlena jeho děsivým šarmem. "Ani jste nemohla princezno. Je to ojedinělé povolání. Starám se v královských lesích o vlky a na oplátku mě oni chrání před nebezpečím. Myslím, má paní, že by se vám pomoc mých vlků hodila. Vím že prince Jáchyma nechcete a rád bych pro vás udělal cokoliv.
"Je to od vás milá nabídka a ráda bych jí přijala. Co by sis ovšem za ní přál?" zeptala se Silvia. "Princezno, nic by pro mě nebylo lepším potěšením než kdyby jste strávila jeden den se mnou a mými vlky," řekl potichu a přešel blíž. Tak blízko, že cítila jeho horký dech na své tváři. "Nic víc?" zeptala se nevěřícně. "Nic víc, má paní, jste tak krásná a já o víc žádat nechci," řekl, něžně jí pohladil po tváři a rychle odešel.
Princezna chvíli stála jako opařená. Po dlouhé chvilce se rozhodla sednout si do křesla. Jak si sedala všimla si lístku, který ležel složený na stole. Rozbalila ho a pomalu si jej začala číst.
Má paní, pokud chcete využít služeb mých vlků můžete. Stačí vám pouze když vezmete prince Jáchyma do lesů ke studánce, nejlépe v noci, a říci: Vlčí večeře je na stole. Nebojte se ani vlásek vám nezkřiví. Hodně štěstí má krásná paní.
Ještě tu noc se princezna Silvia vydala do princových komnat. Zaklepala a čekala. Princ jí otevřel a pozval jí dál, jenže princezna odmítla. "Princi Jáchyme, ráda bych se s vámi prošla při měsíčku lesem. Možna vaší nabídku přijmu," řekla a svůdně na něj mrkla. Princ nabídku přijal a rychle se oblékl. Společně vyrazili do lesa ke studánce.
Šli mlčky. Když tam konečně došli Silvia se otočila k Jáchymovi. Něžně ho pohladila po tváři a vzala jeho ruce do svých. "Teď ti drahý řeknu mé rozhodnutí. Je krásný večer a vlčí večeře je na stole." Jakmile to Silvia dořekla vynořili se všude kolem nich vlci. Silvia se vzdálila a než si Jáchym stačil cokoliv uvědomit vlci se na něj vrhli. Jeho tělo začali trhat na kousky.
Vzduchem létali cáry oblečení, kusy kůže, krvavé maso, vnitřnosti a nakonec i kosti. Když vlci skončili otočili se směrem k Silvii pomalu k ní přišli, ošuchali si jí, poklonili se a začali se lísat. Teď si je mohla pořádně prohlédnout všichni byli šedí jako popel, až na jednoho. Jeho srst byla bílá jako čerstvě padlí sníh.
Silvia se jich nebála a každého něžně podrbala za ouškem. Po chvíli se z lesa objevila tmavá silueta muže. Princezna se postavila tváří tvář muži. Vlci vzorně stali u ní. Silvia se však nebála. Rozběhla se proti muži a pevně ho objala. Objetí jí oplatil a jemně jí políbil na tvář.
Princezna ho políbila na rty. "Vidím že ses s mými vlky spřátelila," řekl Agerin a usmál se. "Stejně dobře a snadno já jsem se do tebe zamilovala," řekla tiše. Agerin šťastně jí popadl do náruče a odnesl ji do hlubin lesa a věrní vlci je následovali.
Tak král Agerin a královna Silvia se stali dobrými a mocnými vládci a jejich královský hrad hlídala bílá vlčice a její smečka šedých vlků.
