Takže, teď si určitě říkáte, "jo... konečně normální, pohádka" Ale myslíte si, že to tak je? To bych neřekla :D užijte si trochu vášnivé lásky :D
Královna Fialkového království byla zavražděna. Nikdo netušil jak a ko ji zavraždil, ale na její místo nastoupila mladá a krásná princezna Liliana. Po korunovaci dostala komnatu po své matce, ve které královnu našli zavražděnou. Byla tam první noc, ulehala na lože a chystala se ke spánku, když náhle uslyšela kroky na chodbě.
Byly tiché a pomalu se blížili k její komnatě. Náhle však ustali. Pak se ozvalo slaboučké zaklepání na dveře. Lili přešla ke dveřím a tiše se zeptala: "Kdo je tam?" Nikdo se však neozval. Lili si šla opět lehnout. Přikryla se a zavřela oči. Pak uslyšela otáčení klíče v zámku. Podívala se ke dveřím. Ale neviděla nic zvláštního. Opět tedy zavřela oči.
Asi se jí muselo něco zdát. Jenže náhle slyšela cvaknout kliku. Podívala se směrem ke dveřím. Ty se začali pomalu otevírat. Lili se zahleděla na postavu, která stála ve dveřích a hleděla na ni. Lili si byla jistá, že to byl muž. Vstoupil do ložnice a neslyšně za sebou zavřel dveře a zamkl. Skoro neslyšně přešel k posteli a usadil se na ní.
"Kdo jste a co tu chcete?" zeptala se ho Lili téměř neslyšně. "Přišel jsem ukojit svou touhu královno," řekl jí a pohladil ji po odkrytém stehně. Lili si přitáhla deku blíže k tělu. "Odejděte," řekla potichu. V jejím hlase byl náznak strachu. "Neboj se mě krásná Liliano, neublížím ti," řekl a přiblížil se k ní.
Vytrhl z jejích rukou deku a odhodil ji pryč. Hladově sjel její tělo pohledem. Položil ji ruku na stehno a zvolna s ní začal pohybovat. "Nechte mě," řekla potichu. "To nemůžu Lili," řekl s klidem. Přitiskl jí rty na ty její a začal jí vášnivě líbat. Lili se zprvu bránila, ale nakonec podlehla a polibek mu oplácela.
Muž se přesunul nad ní. Stále jí líbal. Rukou se po jejím stehně pohyboval víš na víš. Lili mu vzdychla do úst. Muž jí začal svlékat noční košili. Rozepínal jeden knoflíček po druhým. Strhnu jí z jejího těla a Lili před ním byla jen ve spodním prádle. Líbal jí na krku a pomalinku postupoval níž a níž. Sundal ji podprsenku a kalhotky. Pak se svlékl i on.
Lili pocítila strach. Když se k ní opět přiblížil, odtáhla se. Muž se zamračil. "Myslel jsem, že to půjde po dobrém, ale asi jsem se spletl," řekl a z kapsy svého pláště vyndal provaz a roubík. "Prosím ne," špitla Lili, jenže bylo pozdě.
Muž si jí přitáhl k sobě a do úst jí strčil roubík, který pevně uvázal. Lili se bránila. Pokoušela se křičet kopala a snažila se útočníka ranit, ale bezvýsledně, jakoby byl ten muž z oceli. Ruce ji spoutal k sobě přivázal je k pelesti. Lili stiskla nohy pevně k sobě, ale bylo to marné.
Muž ji je silou roztáhl. Svůj velký úd, rychle strčil do její pochvy a tvrdě přirazil. Opakoval to znovu a znovu. S každým přiražením zrychloval své tempo a sílu nárazu. Lili tiše plakala, protože nemohla vydat ani hlasku. Kdyby mohla křičela by bolestí. Muž stále zrychloval a narážel silněji a silněji. Nakonec se do ní vystříkal.
Z těžka oddechoval. Lili si už začala myslet že je po všem, ale to se zmýlila. Muž ji jemně pohladil po kundičce. Hlavu jí polozil mezi stehna, rty pritiskl na její klitoris a jazykem ho začal něžně přejíždět. Dělal jemné krouživé pohyby. Stále zrychloval a začal vic tlačit. Jazykem se posouval níž a nakonec ho vsunul do otvoru její kundy. Začal jí vylizovat. Rychleji a rychleji. Lili se napnula jako luk, tohle už se jí líbilo. Kdyby neměla roubík určitě by vzdychala a rukama by tlačila jeho hlavu víc ke svému středu. Byla na vrcholu blaha a slasti, chtěla ještě víc.
Muž jí pořád lízal a rukou jel po jejím stehně k jejímu prsu. Začal jej mačkat. Lili dosáhla vrcholu a udělala se. Muž se na ní zahleděl. Sedl si. Pomalu jí rozvázal ruce a sundal roubík. Lili si sedla na postel a mlčky ho sledovala, jak se obléká. Po tváři jí stekla slza a hned po ni další a další. Muž se k ní otočil a když se zahleděl do jejích očí, pochopil proč ty slzy.
"Má drahá Liliano, slibuji ti, že se vrátím. Zahořel jsem k tobě láskou a citem větším než k jakékoliv jiné ženě. Miluji tě Lili. Zítra k tobě opět přijdu, slibuji," řekl a něžně ji políbil na rty. I na něm bylo vidět, že se mu nechce odejít. "Počkej, řekni mi prosím alespoň tvé jméno, milovaný," řekla tiše. "Jsem nikdo. A nikým také zůstanu. Matka mi však dala jméno, než mě svět zavrhl. Jmenuji se Eduard," řekl a s těmi slovy odešel.
Teď jí to konečně došlo. To on zabil její matku Fialkovou královnu.
Tak dny plynuli jako voda v řece. Eduard se po čase oženil s královnou Lilianou a měli spolu krásné tři děti a jedno malé tajemství, které si s sebou vzali do hrobu.
