33✓

368 24 0
                                    

Martinus mi pomalu sundaval své ruce z očích. Věděla jsem kde jsem,věděla jsem ,že právě teď stojíme někde u prostřed pódia a všechny MMerky na nás koukají a pláčou.
Konečně mi Martinus otevřel oči. Bylo tam tolik světel. Hrozně moc křiku a já měla strašnou trému.

,,Neboj se."pošeptal mi Martinus do ucha a pevně stiskl moji ruku.
,, Ať jde tam!"volal Marcus na Martinuse. Mac byl na druhé straně pódia. Asi 7 metrů od nás.
,,Sedni si tam."Martinus zvedl ruku nad sebe . Ukazoval na malý balkónek nad pódiem.
,, Kudy?"vůbec jsem nevěděla,co dělat. Nechtěla jsem to tam zdržovat.
,,Obejdi to."mrkl na mě a pak už se začal věnovat publiku.

Rychle jsem jim zmizela z očí a začala hledat balkón.
Naproti mně byly nějaké schody,tak jsem to zkusila tam tudy. A byla to správná cesta.
Po schodech jsem vydupala na balkón a sedla si na křeslo,co bylo na něm.
Kluci zrovna zpívali ONE MORE SECOND. Milovala jsem tu písničku.

Pak následovaly ostatní písničky z alba TOGETGER a HEI. A konečně se dostali k mému nejoblíbenějšímu albu. MAKE YOU BELIEVE IN LOVE. Upřímně to nebylo kvůli těm písničkám,ale kvůli tomu, že některé písničky byly napsané pro mě.

Jako první z tohoto alba zpívali DANCE WITH YOU. Takhle písnička pro mě taky znamenala hodně.

A bylo to tu. Písnička,na kterou se těšili všichni nejvíc. FIRST KISS. A také vybírání First Kiss girl.
Moc dobře jsem věděla,že já to nebudu, ale že až si někoho vyberou budu hrozně moc žárlit. A byla to pravda.
Když Martinus ukázal na blonďatou dívenku v růžovém First Kiss tričku stáhl se mi žaludek. Ne že by mi bylo špatně,ale ta žárlivost která se ve mně zvedla byla nepopsatelná.
Když si ta holka sedla na židli,co tam byla připravená. Měla jsem sto chutí na ní z toho mého balkonu plivnout. Naštěstí jsem se ještě udržela.

,,Jakpak se jmenuješ?"zeptal se jí Marcus a ona celá zrudla. Jemně našpulila její rudé rty a celkem nahlas mu odpověděla.
,,Jsem Amanda,ale říkají mi Amy."
Chvíli jsem jen tak koukala. Ta holka se jmenuje stejně jako já. Super.
,,A kolik ti je?"zeptal se Tinus,nekoukal ale na ní. Měl hlavu zvedlou a koukal na mě. Pak se jen ušklíbl a jeho pohled zůstal viset na té Amy.
,,12."teď už odpověděla trochu tišeji.
A teď jsem se ušklíbla já. "Užij si to s ní" říkal můj pohled.

Kluci tedy začali zpívat. Ta holka se tam tak usmívala. Někdy zčervenala. Dokonce někdy měla tu drzost se Martinuskovi podívat do očí. Na Marcuse ale koukala víc. Naštěstí.

Když kluci dozpívali,Amy se s nima ještě objala, udělala si s nimi asi tisíc selfíček a spokojeně odcupitala z pódia.

Dvojčata pak už jen dozpívala ostatní písničky z Alba a koncert skočil. M&G naštěstí nebylo. To by mě to žárlení asi fakt zabilo.
A my už jeli domů!

you're my drug {martinus gunnarsen}Kde žijí příběhy. Začni objevovat