Seděl vedle mě..Zayn Malik. Abych vám ho trochu přiblížila. Černovlasý, hnědooký a přitažlivý. Vždy černé, drsňácke oblečení a nenávistný výraz. Měl svojí partu 'zlých' ale on vypadal jinak než oni. Byl velmi atraktivní a skoro nikdo neměl odvahu se na něho podívat natož s ním mluvit. Říká se, že když byl malý zabil svého nevlastního otce a skončil v ústavu, dosud nebylo potvrzeno, ale i tak se ho bojím. A nejzajimavější bylo, že měl skvělý prospěch, tohle nikdo nechápal a ani já.
Hodina utíkala pomalu, a já se neubránila pohledu na to atraktivní stvoření vedle mě. Vždy když jsem se na něho podívala, jeho oči pylně sledovali výklad. Můj pohled na něm neustále trčel. "Musíš na mě furt civět?" vyštěkl, ale tak aby ho nikdo neslyšel. Tak tohle jsem posrala. Sklopila jsem hlavu k sešitu. "Promiň" pípla jsem tak potichu, že se divím, že mě slyšel. "Ikdyž si tu nová, měla by sis na mě dávat bacha" řekl a díval se před sebe. S otevřenou pusou dokořán jsem se na něho otočila. "Chodím s tebou do třídy od prvního dne co jsme na téhle škole" vyštěkla jsem na něho v ten moment zazvonilo. Bleskurychle jsem si vzala věci a naposled se otočila "Kokote! Vyliž si prdel!!" křikla jsem po něj a odešla. Nešlo si nevšimnout těch pohledů spolužáku. Nikdo s ním takhle nemluvil. A momentálně jsem se bála, že na to tvrdě doplatím. Můj adrenalin ustupoval a já se začla jemně klepat. 'To bude dobrý, přece si neudělala nic tak hrozného' uklidňovala jsem se ale myslím, že to k ničemu nevede. Asi bych měla zavolat rodičům abych se s nima rozloučila, nastal můj KONEC.
Celý zbytek dne jsem se sažila chodit s davem a být co nejnápadnější, Jess se mi už dokonce smála, že jsem paranoidní. Ale až najdou mé tělo někde v příkopu, tak se dosměje.
Zazvonilo na znamení, že z tohohle ústavu můžu končeně odejít. Odebrala jsem se ke skřínce, vzala jsem si věci a vydala se ke vchodu. Z ničeho nic mě někdo chytil za zápěstí, zavřela jsem oči a čekala na svojí smrt. Dotyčný mě přitiskl na zed a já cítila jeho horký den na obličeji, měla jsem husí kůži snad všude na tělě a myslím, že ani krve by ste se ve mě nedořezali. "Zayn nech mě" pípla jsem a víčka svírala pevně u sebe. Zayn se zasmál. Počkaat!! Za 1. Tohle nebyl zaynův smích , za 2. On se nikdy nesměje! Opatrně jsem otevřela oči a uviděla Harryho pobavený ksicht. "Lekla jsem se ty debile!" skřikla jsem po něm a odžduchla jsem ho od sebe, ani se nebránil, protože byl zaneprázdněný posmívaním se mi. Naštvaně jsem vyšla ze školy. Debil, já se tady skoro pototo, že je to Zayn a on tě to ten sukničkář a zloděj. "Počkej!" zavolál na mě. Ani nevím jak, a proč jsem se zastavila a otočila se na něho. "Co chceš?!" vyštěkla jsem ani bych se nedivila, kdybych byla červená od vzteku. "Chci se ti omluvit" řekla už vážně. A já nadzvedla obočí, kdyby to šlo ještě víc, myslím, že by mi uletělo. "Můžu to nějak..odpracovat?" řekl nesměle a usmál se. Já si nechala na tváři kamenný výraz a koukla na hodinky. "Jo, nestíhám do práce" řekla jsem. "Fájn" řekl vítězoslavně a rozešel se k parkovišti. Rozešla jsem se za ním. Zastavil u tak známeho range roveru a otevřel mi dveře. Pokroutila jsem nad ním hlavu a nasedla. Nasedl taky a vyjel. "Kam to bude?" zeptal se než jsme vyjeli z areálu školy. Nadiktovala jsem mu adresu, potom už nikdo nepromluvil. Zdála se to celá věčnost než e mě Harry zeptal kdo je Zayn. Řekla jsem mu všechno co o Zaynovi vím. Zasmál se "A protože 'prý' zabil svého nevlastního otce se ho bojíš?" zeptal se. "No..on mi řekl ať si na něho dávám bacha, když jsem tu nová a já mu..no..řekla.." Harry se na mě koukl "Co?" promluvil když jsem přemýšlela jak to říct. "No prostě jsem mu řekla že je kokot a ať si vyliže prdel" řekla jsem nesměle. Harry dostal záchvat smíchu, jeho smích byl tak nakažlivý, že jsem se musela taky začít smát. "Dobře ty" prohlásil na konec. Jen jsem se pousmála a sledovala cestu. "El?" promluvil zase Harry. "Hmm?" zahuhla jsem se a dál sledovala cestu, byla snad nekončná. "Jak..no.jak se mám rozejít s Jess?" zeptal se, já na něho vyjeveně koukla. "Co? Proč?" zeptala jsem se. "Víš líbí se mi někdo jiný" řekl a pořád se na mě nedíval. Přijel na parkoviště a zastavil. " Bože! Celou dobu jsem tě měla úplně přečteného! Věděla jsem, že to uděláš. jsi jen další kluk, který si jí nezaslouží" skřikla jsem po něm, otevřela jsem dveře a vystoupila. "A víš co? Taky si třeba vyliž!" řekla jsem před ním než jsem pořádně bouchla s dveřma.
Dneska bylo v kavárně hodně lidí, takže to uteklo. Po cestě domu jsem přemýšlela o tom co mi Harry řekl. Strašně mě to štvě, že dokáže být tak krutý a bezcitný, ale největší problém mi dělalalo, jestli to mám říct Jess nebo si to radši nechat pro sebe. Ikdyž by mi nevěřila kdybych jí to řekla.Nikdy mi v takovýhlech věcech nevěřila, ale dokázala jsem jsem každého jejího kluka správně posoudit, hned co se objevil ve dveřích.
Došla jsem domů a začla se chystat na 'rande'. Josh mě dneska pozval do kina. Jak bych mohla odmítnout, že. Namalovala jsem se a přešla ke skríni, měla jsem už jen 20 minut. Musím něco rychle vymyslet. Nejvíc času jsem strávila u šat. Prohrabal jsem jích snad 200, ale nakonec jsme si vybrala jednoduché - oranžová halenka s černou sukní. Vlasy jsem si sepla vzadu, navoňala jsem se první voňavkou co jsem našla ( :3 ). Ale největší problém byly boty. "Jess!" vykřikla jsem na celým dům. Okamžitě přiletěla do mého pokoje. "Co? Co? Kde je Zayn?" řekla se smrtelně vážnou tváři a potom dostala výbuch smíchu. Protočila jsem oči nad jejím dětinským chováním "Nikde vole! Potřebuju boty k těmhle šatům" řekla jsem a ukázala na ně. "Wow, dochystej se a já ti je dám do chodby" muckla na mě a odešla. Ještě jsem si vzala psaníčko, dala do něco potřebné věci a akorát zazvonil zvonek. Vyběhla jsem z pokoje do chodby, a tam už uprostřed byli ty nejšílenejší boty. Nebyly nějak zajimavé, zajimavý byl spíš ten podpatek. Protože Josh už tu byl, nezbylo mi nic jiného než si je obout. (Celý outffit dole v komentech;) budu vám to dávat tam, protože na bok mi to nejde a tady to nejde zkopírovat)
Vyšla jsem ze vchodů a přivítala se s Joshem. "uu sluší ti to" pochválil mě a vyšli jsme k jeho autum. Ty boty byli šílené, jestli šel někdo za náma, urřitě si mýslí, že jsem na mol. Kolíbala jsem se z prava do leva, bylo by to ještě horší kdybych se nedržela Joshe.
Kino bylo úžasné. Opravdu si s Joshem rozumím, je to strašně milý a hezky kluk, o tom žádná. Zatím ho ale citím jakko kamaráda, možná časem.
Dojeli jsme k mému domu domu. A já se chtěla rozloučit, ale Josh mě chytil za ruku a díval se mi hluboko do očí, a já do těch jeho. (Představte si Josh jako Joshe Hutchersona) Naše tváře se pomalu přibližovali. Bylo to jako spomalené. Jako na povel jsme oba zavřeli oči, a už jen čeklai až ochutnáme rty toho druhého.
Dalšíí díl, docel brzo co? :D Ale už jsem to nemohla vydržet :3 Nechtělo se mi čekat než so dokopete k tomu aby jste vymysleli nějaké jméno, tak vám dám ještě šanci, kdyžtak nějaké vymyslím sama:// ..rozhodla jsem se, že když tu nebude více než 5 VOTES nebude další díl. Chci aby jste mi dali nějak vědět, že se vám to líbí:) jinak to nemá smysl:'( -Gabyinka 3:)
